Rozpoznat text vytvořený s AI bude snazší. Claude přidává obdobu vodoznaku i do nich

Zdroj: Gemini, repro Marketing Journal

2. srpna 2026 vstoupil v účinnost článek 50 evropského Zákona o umělé inteligenci (EU AI Act), který dodavatelům systémů AI nekompromisně určuje, že jakýkoliv vygenerovaný nebo upravený obsah musí být jednoznačně a strojově rozpoznatelný.

Společnost Anthropic, která stojí za velkým jazykovým modelem Claude, na nová pravidla reaguje možná až překvapivě striktním přístupem. Místo složitého ohýbání systému podle IP adres uživatelů prostě nasazuje přísnější evropskou legislativu celosvětově.

Důvod spěchu i plošného nasazení je jednoduchý: peníze. Výrobcům AI modelů hrozí za ignorování pravidel zmíněné evropské regulace pokuty až ve výši 3 % z celosvětového ročního obratu. U firmy velikosti Anthropicu jde o částky, kvůli kterým se vyplatí upravit kód i pro uživatele v Sydney nebo New Yorku.

Dva způsoby, jak označit digitální stopu

Nové značkování se týká všech modelů Claude spuštěných po 2. srpnu 2026, u starších verzí firma funkcionalitu doplňuje zpětně. Označení přitom neutečete bez ohledu na to, kde přesně s modelem pracujete. Systém ho propisuje do webového rozhraní, vývojářské Claude Platform (API), nástrojů Claude Code či Claude Cowork, ale i do Claudu běžícího na cloudech AWS, Google Cloud nebo Microsoft Foundry.

Anthropic vsadil na kombinaci dvou odlišných technických přístupů:

• Matematický vzor přímo v textu: Do generovaných odpovědí model na úrovni tokenů tká neznatelnou strukturu. Čtenář očima nic nepozná, styl i kvalita textu zůstávají nedotčené. Výhodou tohoto zápisu je, že cestuje společně s textem. Nečitelné označení v něm zůstává, i když ho zkopírujete a vložíte jinam přes schránku (Ctrl+C, Ctrl+V).
  
  
• Kryptografická metadata pro soubory: Pokud si od modelů Claude necháte vygenerovat soubor (například grafiku v .png, .jpg nebo .svg), přibalí k němu systém digitálně podepsaná provenance metadata. Firma se drží otevřeného průmyslového standardu C2PA (Coalition for Content Provenance and Authenticity), což je v podstatě digitální rodný list zaznamenávající původ i případné změny.

Kdy „AI vodoznak“ selže

Zní to neprůstřelně? Pouze na papíře. Samotný Anthropic v aktualizované nápovědě pro uživatele přiznává poměrně zásadní limity celého systému. Detekce vodoznaku totiž funguje spíše jako indikátor než jako jednoznačný důkaz o původu myšlenek.

Lidé totiž používají velké jazykové modely i k úplně jiným věcem, než je kompletní tvorba od A po Z. Claude denně zpracovává tuny cizích podkladů k sumarizaci, překladům nebo stylizaci. V praxi tak může mít neviditelný vodoznak i text, jehož původním autorem je člověk a AI mu pouze opravila překlepy. Například naše texty procházejí korekturou v modelu Claude od Anthropicu a Gemini od Googlu je poté převádí do HTML kódu pro snazší vložení do administračního systému.

Oficiální dokumentace Anthropicu pak v sekci o omezeních AI značení výslovně zdůrazňuje, že jeho absence zdaleka neznamená, že text nevznikl za pomoci AI:

„Nezjištění značky neznamená, že obsah nebyl vygenerován nebo zpracován pomocí AI. Obsah vygenerovaný modelem Claude nemusí nést detekovatelnou značku, pokud byl například silně upraven, parafrázován, přeložen nebo smíchán s jiným textem.“

Snížení spolehlivosti nebo úplné zmizení vodoznaku hrozí hned s několika způsoby úprav:

• Příliš krátké pasáže: Pokud vám model vygeneruje jen krátké slovní spojení nebo jednu větu, matematický vzor nemá dostatečnou plochu k tomu, aby ho detektor zachytil.
  
  
• Uživatelské úpravy a překlady: Jakmile text vygenerovaný AI důkladně přepíšete, změníte slovosled nebo ho přeložíte do druhého jazyka, neviditelný matematický vzor se rozpadne.
  
  
• Ořezání metadat u médií: Kryptografický podpis C2PA u obrázků nepřežije běžné uživatelské operace. Stačí udělat snímek obrazovky (screenshot), konvertovat formát nebo obrázek znovu uložit v jednoduchém editoru a digitální stopa se smaže.

EU nastavuje laťku, vymahatelnost drhne

Anthropic není jediný, kdo reaguje na AI Act. Vlastní systém neviditelného značení SynthID už delší dobu rozvíjí Google DeepMind a k dodržování evropského Kodexu praxe se přihlásily také OpenAI, Meta nebo Microsoft. Na menším pískovišti už povinné značení zavedla třeba hudební platforma Suno nebo Substack ve spolupráci s detektorem Pangram.


Ukázka skenu původu textu na Substacku. Zdroj: Substack

Plošný výsledek je tak trochu paradoxní. Evropská unie dokázala pomocí hrozby obřích pokut přimět světové technologické lídry k zavedení globálních pravidel transparentnosti během několika měsíců. V praxi vám však stačí stisknout klávesu PrintScreen nebo text mírně parafrázovat a celá slavná regulace je na vás krátká.

Otevřenou otázkou proto zůstává, jak rychle se posunou samotné detekční nástroje. Bez nich totiž povinnost zavedení obdoby AI vodoznaku vypadá spíše jako formalita pro odškrtnutí políčka v Bruselu než jako reálný nástroj v boji s dezinformacemi, což má být jedna z hlavních motivací pro samotné značení. Samotné použití AI jako asistenta při tvorbě textů totiž přestává být cejchem hanby a stává se spíše standardem. Podobně jako vylepšení digitální fotografie, které probíhá v našich telefonech do značné míry automaticky.