Al ve škole běžně využívá třetina studentů, ukazuje anketa Evropy v datech

Zdroj: bing.com/create

Studenti se k Al staví převážně optimisticky. Ukazují to výsledky ankety Evropy v datech, ze které vyplynulo, že takřka dvě třetiny dotazovaných vnímá umělou inteligenci pozitivně. Více než polovina z nich ale přesto považuje AI chatboty pro budoucí studium jako rizikové.

České školství se k výzvám v podobě pokročilé umělé inteligence typu chatGPT staví převážně pozitivně. Resort vidí v AI nástrojích potenciál hlavně v oblastech, jako je personalizace vzdělávání, hodnocení a zpětná vazba, rozšíření přístupu ke kvalitnímu vzdělávání nebo administrativa. Cílem resortu je vybavit školy pokročilými digitálními technologiemi mezi lety 2022 a 2024.

Klíčovým bude Plán podpory využití umělé inteligence ve školství, který je zatím ve fázi projednávání. Bude obsahovat doporučení, jak předcházet rizikům ztráty osobního kontaktu, příliš velké závislosti dětí na technologiích, vzniku nerovností ve vzdělávání v přístupu k AI nebo negativního postoje učitelů. „Možné zneužívání AI nástrojů se řeší na základních a středních školách spíše na úrovni nastavených pravidel školy, která upravuje školní řád. U vysokých škol ministerstvo nesmí zasahovat do průběhu výuky, je ale připraveno poskytnout podporu při hledání odpovědí na aktuální výzvy,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Národní pedagogický institut na začátku nového školního roku vydal sedm doporučení, jak pracovat s umělou inteligencí, zvlášť pro ředitele, učitele, žáky i rodiče.

S uchopením AI pomáhají specializované projekty i komerční sektor

V Česku funguje několik projektů, které pomáhají uchopit základním a středním školám AI v teoretické i praktické rovině. Patří mezi ně např. neziskové iniciativy jako je AI dětem, jejichž lektoři jezdí po školách s workshopy či připravují vzdělávací a metodické materiály nebo projekt Aignos, který nabízí workshopy a semináře o AI pro školy, veřejnost i firmy. Osvětě o AI se věnuje i komerční sektor, což ukazuje i spolupráce obou zmíněných projektů s Magenta Experience Center, vzdělávací pobočkou společnosti T-Mobile.

Spolupráce probíhá na úrovni sdílení lektorů a zkušeností. Zatímco Magenta Experience Center má na podobné aktivity personální i časové kapacity, k vysvětlení složité problematiky využívá know-how dalších odborníků.  „Skrze organizace jako AI dětem nebo Aignos víme, že se na školách pokročilým technologiím a AI nevěnuje dostatečná pozornost. My jim tu pozornost a podporu dáme, a děti tak získají zkušenosti s technologiemi jako je 3D tisk, IoT robotika nebo AI jako takové,“ říká Radek Janíček z Magenta Experience Center společnosti T-Mobile, která mimo oblast vzdělávání zavádí AI nástroje hlavně ke zrychlení komunikace se zákazníky nebo k detekování podvodů.

„Konkrétní využití si lze představit např. formou chatbotů na webových stránkách, přímo v aplikaci nebo voicebota při zavolání na Infolinku. Aktuálně průměrně 10 % zákaznických dotazů zodpovídáme přes našeho chatbota v aplikaci, při zapojení AI a zakomponování těchto nástrojů do zákaznických cest by tohle číslo mohlo být několikanásobně vyšší. S pomocí umělé inteligence se nám už nyní daří lépe detekovat podvodná jednání jak ze strany podvodníků, tak těch, která jsou automaticky generovaná skrze AI,“ doplňuje Eva Nora, manažerka digitálních služeb v T-Mobile.

Univerzity jsou pro jednotný postup

České vysoké školy chtějí při tvorbě principů týkajících se umělé inteligence postupovat společně. Univerzita Karlova a spolek akademických institucí a firem prg.ai založily letos v dubnu skupinu, která vypracovala obecná doporučení pro výuku v různých stupních vzdělávání, která budou předložena České konferenci rektorů. Masarykova univerzita se staví k potenciálu AI nástrojů velmi pozitivně.

V rámci studia využilo 25 % studentů chatbota k podvádění

Výsledky ankety Evropy v datech ukazují pozitivní přístup studentů k Al. Přes 70 % z 548 respondentů ze středních a vysokých škol nesouhlasilo, že by využívání chatbotů ve vzdělávání bylo proti jeho smyslu. „Zároveň si ale studenti uvědomují rizika a jiné problémy, které s sebou nová technologie přináší. Umělou inteligenci běžně v rámci studia využívá téměř 31 % respondentů z řad vysokoškolských a středoškolských studentů, 50 % z nich pak AI alespoň vyzkoušelo. Zajímavé je, že se více jak pětina dotázaných přiklání k zákazu využívání chatbotů ve vzdělávání,“ přibližuje Hana Vincourová, analytička Evropy v datech. Výsledky ankety dále naznačují, že pokročilé generativní modely jsou z pohledu etiky studia kontroverzní po právu. Z dotázaných studentů čtvrtina přiznala, že v rámci studia AI nástroje použila k podvádění. Více na grafech níže (pro zvětšení klikněte na obrázek).

Zdroj: Dashboard anketa EvD

Zdroj: Dashboard anketa EvD

Prorektor Univerzity Karlovy pro informační technologie Tomáš Skopal říká, že AI technologie efektivně zakázat nejde, a ani to podle něj není žádoucí. „Často mohou sloužit k odbourávání rutiny. Typickým příkladem je rešeršování literatury, vyhledávání informací a shrnutí textu. AI nástroje by měly být do studia zapojeny až ve chvíli, kdy studujícího rutina spíš zdržuje, než rozvíjí.“

ChatGPT je efektivnější než tutor

Výsledky amerického výzkumu z února tohoto roku ukázaly, že učitelé překvapivě využívají chatGPT více než studenti. Zajímavá zjištění ohledně efektů chatGPT přinesl také květnový průzkum provedený v USA iniciativou Intelligent. Mezi dotázanými studenty ve věku 16 až 24 let mělo 10 procent v uplynulém akademickém roce zkušenosti se studiem za asistence tutora i chatGPT. 9 z 10 takových studentů pak uvedlo, že preferuje studování s chatbotem. Většina z nich si myslí, že je takové studium efektivnější, a to z důvodů lepší personalizace, menšího nátlaku nebo schopnosti chatbota opravovat chyby

Generativní AI jako nástroj diskriminace

Příchod generativních modelů nejnovější generace, jako je chatGPT, doprovázejí otázky spojené s riziky. Studenti mohou nástroj využít k napsání eseje, slohové práce, nebo dokonce části kvalifikační práce. Problematické jsou také mechanismy na pozadí fungování modelu, které mohou být kvůli datům diskriminační vůči znevýhodněným skupinám. Výstupy mohou být také zkreslené politicky ve prospěch establishmentu.

Některé vzdělávací instituce se rozhodly kvůli rizikům podobnou technologii zakázat. V Evropě k zákazu chatbota a dalších AI nástrojů přistoupila v lednu mezi prvními prestižní univerzita Sciences Po v Paříži, především kvůli obavám z plagiátorství. Během jara Al nástroje zakázala také řada britských univerzit včetně Cambridge a Oxfordu. V červenci pak ale skupina univerzit oznámila, že etické používání chatGPT v souladu se schválenými principy do svých metod výuky a hodnocení začlení.

Překážky chatGPT: cenzura i ochrana osobních údajů

OpenAI si klade za cíl, aby byl nástroj postupně dostupný uživatelům globálně, v některých státech je ale zatím přístup ke službě omezený, nebo úplně chybí. Někde chatbota sice explicitně nezakázaly, oficiální povolení ale služba nezískala, jiné státy na chatGPT uvalily přímo zákaz a v některých – například afrických – regionech službu v plném rozsahu neposkytla zase OpenAI.

Zdroj: Dashboard zákazy chatGPT

Zdroj: Dashboard zákazy chatGPT

Prvními zeměmi, které službu zakázaly, byly autoritářské a diktátorské režimy, chatbota například nelze oficiálně využít v Rusku ani v Číně. Na stránkách společnosti OpenAI je dostupný aktuální seznam zemí, kde nemá chatGPT podporu.