Apple vzdává hold Robinu Williamsovi na svém webu i na iTunes. Je to zasloužená pocta nebo kalkul?

14. 8. 2014 | Petr Michl

Apple vzdává hold tragicky zesnulému herci Robinu Williamsovi, nejen americkou společností milovanému muži, který i kvůli boji se svými závislostmi a bipolární poruchou na začátku tohoto týdne spáchal sebevraždu. Na adrese www.apple.com/remembering-robin-williams můžete najít jeho velkou černobílou fotografii přes celou stránku. Jméno s rokem jeho narození a smrti je doplněno pouze decentním vzkazem: „Odchod Robina Williamse nás hluboce zarmoutil. Inspiroval nás skrze svou vášeň, štědrost a dar smíchu. Bude velmi postrádán."


V černobílém provedení vyznívá vše velmi pietně, Williams vypadá téměř jako bývalý vysoký manažer společnosti Apple. Pro mnohé může být nicméně problém, že jím nebyl. Je toto zasloužená pocta, nebo jen snaha vylepšit obraz brandu soucitem? Podobné projevy značek jsou diskutabilní. Nemusí se jednat nutně pouze o úmrtí, analogicky působí i výkřiky spojené například se sportovními úspěchy. Všechny ty upřímné gratulace značek Petře Kvitové, Báře Špotákové či českým hokejistům na účtech v sociálních médiích může brát optimista jako důkaz toho, že za neživotnými podniky stojí přeci jenom lidé. Pesimista podotkne, že se jedná o nejlacinější gesto, snadný způsob, jak se přiživit na emoci vibrující společností, nabrat lajky a favorites a ukázat, že jste taky na stejné vlně. Není v tom žádná komparativní výhoda, udělá to tisíce jiných, ale alespoň jste jedním z nich".

Trocha pravdy je v obou pohledech na věc. Připomeňme si přitom, že alespoň malá míra konzistence v tomto kroku u Apple je. Tato společnost pochopitelně vzdala hold svému duchovnímu otci a dlouholetému CEO, Steveu Jobsovi. Dodnes si můžete přečíst na www.apple.com/cz/stevejobs vzkazy a reakce na jeho smrt od celebrit i obyčejných fandů. Apple podobnou cestou jako na Williamse zavzpomínal i na někdejšího kytaristy Beatles, George Harrisona, a relativně nedávno i na Nelsona Mandelu. Umí také  vkusně poděkovat slavným mrtvým způsobem, který navíc nevzbudí ani pozornost právníků jejich potomků. Jednou z jeho nejslavnějších reklam je The Crazy Ones, černobílá pocta všem bláznům v dobrém smyslu slova, mezi kterými převažují ti již v době uvedení v roce 1997 zesnulí - například Albert Einstein, Martin Luther King, Pablo Picasso, Audrey Hepburn či Mahátma Gándhí.

Nijak napadnutelnou reakcí Applu je speciální připomínka Robina Williamse na iTunes s možností zakoupit filmy, v kterých účinkoval. To je jen prostá reakce na zvýšenou poptávku. Jakkoliv to může znít cynicky, pro umělce na sklonku kariéry není zpravidla lepšího prostředku o zvýšení zájmu o jejich dílo než vlastní smrt. Těm, kteří ho prodávají, nelze nijak vyčítat snahu této danosti využít.



Někteří mohou namítnout, že Robin Williams byl přeci fanda značky a poskytl pro reklamu na iPad Air svůj mocný a inspirativní proslov z filmu Společnost mrtvých básníků. Dělá ho to ale skutečně součástí rodiny Apple? Neposkytla k tomu proslovu práva spíše filmová společnost vlastnící snímek? Znamená to, že Apple vzdá také hold zdaleka ne tak populárnímu Richardu Dreyfussovi, herci a držiteli Oscara, který namluvil voiceover k The Crazy Ones?



Jistě lze říct, že Robin Williams byl téměř univerzálně milován. Herec excelující v komediích, ale i ve vážných rolích, byl vnímaný jako krásný blázen - v něčem podobný těm, kterým se klaní reklama The Crazy Ones. Připomínka přímo na stránkách Applu nicméně spojuje jeho život a příběh se značkou, bere kus jeho identity a říká: „To jsme tak trochu i my. Stojíme za tím, co představuje tento člověk."  V době vlny smutnění na sociálních médií to je samozřejmě chytrý krok, jak si uzmout něco z pozitivního sentimentu po zesnulé osobě i na svou stranu.

Apple je v něčem až podivně asociální firma. Nemá svůj oficiální Twitter účet a pod svými reklamami nepřipouští na YouTube žádné komentáře. Patří mezi málo velkých brandů dneška, kterým prochází tradiční přístup jednosměrné marketingové komunikace. To ovšem neznamená, že neumí poslouchat. Už několikrát dokázal, že umí zareagovat na emoční vlnu hýbající společností a svést se na ní. Ne jednou to ovšem bylo spojeno se smrtí člověka. Je tento přístup tedy kalkul? Jistě ano. V tomto případě ho jde racionalizovat, ale stín podezření lze těžko vyvrátit. V sociálních médiích se u několika kritiků tohoto přístupu objevila myšlenka, že by Apple mohl svou upřímnost zdůraznit alespoň tím, že by svou část zisků z prodeje filmů s Robinem Williamsem na iTunes z posledních dní věnoval nějaké organizaci pomáhající lidem s bipolární poruchou. Vlastně to není vůbec špatný nápad.

Štítky dokumentu: Apple Komentář
Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.