Píseň Báry Polákové a Dana Bárty ukazuje, co chybí dětem v kojeneckých ústavech. Je součástí kampaně iniciativy Dobrý start na podporu pěstounství

18. 1. 2021 | Petr Michl
Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí musí dostat děti domů, říká iniciativa Dobrý start, která žádá uzákonění nepřípustnosti ústavní péče pro děti do 3 let a efektivnější podporu pěstounskou péče.

Nová píseň s videoklipem nazvaná Domů ukazuje, jak moc rozdílný je život dětí v kojeneckých ústavech a v rodině. Dostat nejmenší děti z ústavní péče může novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která se má v nejbližších týdnech projednávat ve Sněmovně. Podle iniciativy Dobrý start je nutné uzákonit nepřípustnost ústavní péče pro děti do 3 let a efektivně podpořit pěstounskou péči, jinak nebude náhradních rodin dostatek.

S pomocí nové písně Báry Polákové a Dana Bárty chce iniciativa Dobrý start vtáhnout do pomoci dětem v kojeneckých ústavech veřejnost. Dobrý start upozorňuje, že každý rok skončí v kojeneckých ústavech okolo 1200 dětí, které jsou ústavní péčí vážně poškozovány, a vláda může znovu promarnit příležitost jim pomoci.

Omezení ústavní péče pro děti do 3 let

Dle iniciativy Dobrý start je potřeba omezit umisťování malých dětí do ústavů nejen ze sociálních důvodů, které už dříve ministryně Jana Maláčová deklarovala, ale také z důvodů zdravotních. Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte a členka iniciativy Dobrý start, k tomu říká:

„Rodinu potřebuje každé dítě, děti se zdravotním znevýhodněním možná o to víc. Česká republika je k omezení péče v kojeneckých ústavech vázána i aktuálním rozhodnutím Evropského sociálního výboru a není možné z potřeby rodinné péče stovky dětí se zdravotním znevýhodněním vyloučit.“

Za umisťování dětí do ústavů čelíme dlouhodobé kritice. Evropský sociální výbor, který se zabýval kolektivní stížností na Českou republiku, před koncem roku vytkl státu právě nedostatečná opatření pro poskytování služeb v rodinách a v komunitním prostředí. Česká republika je nyní povinna informovat Radu Evropy o připravovaných a přijímaných opatřeních k nápravě.

„Z hlediska neurobiologického vývoje je velký rozdíl, zda dítě má, nebo nemá dostatek pozornosti a kolik zažívá v raném věku stresu. S plnou úctou k personálu, v kojeneckém ústavu dítě stres zažívá v obrovském množství. Bez intenzivního kontaktu a pozornosti nejsou uspokojovány jeho potřeby. Největším problémem je, že personál se střídá a dítě si nemůže vytvořit vazbu na jednu osobu tak, jak je tomu v biologické nebo náhradní rodině. To nejsou jen dojmy, to jsou vědecky ověřená fakta,“ popisuje Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnického kliniky FNO a senátor.

Na Slovensku je zakázáno umisťování malých dětí do ústavů už od roku 2006, stejná je praxe také v Rakousku, Polsku, Rumunsku a dalších evropských zemích. Kojenecké ústavy se ale proměňují v České republice jen z iniciativy jednotlivých krajů, aktuálně prochází přeměnou na služby pro rodiny ústavní zařízení v Praze na Zbraslavi.

Skutečná podpora pěstounské péče

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dítěte také musí dle iniciativy Dobrý start přinést mechanismy pro rozvoj pěstounské péče. Vedle zkvalitnění systému vyhledávání nových náhradních rodičů je to také odborná a finanční podpora pěstounů tak, aby mohli poskytovat péči také dětem, které prošly týráním, zneužíváním či zanedbáváním, a dětem se zdravotním znevýhodněním. Podle posledního veřejně představeného návrhu ale ministryně Jana Maláčová počítá s navýšením finanční odměny jen u některých pěstounů a navíc o minimální částku.

Odměna většiny pěstounů nedosáhne ani na úroveň minimální mzdy a u pěstounů na přechodnou dobu navýšení po 8 letech nepokrývá ani inflaci. Hrozí, že stovky pěstounů budou muset z finančních důvodů skončit a noví zájemci svou snahu vzdají.

„Pěstounství se nedá dělat pro peníze. Obohacuje mě, ale rozhodně ne finančně. Sama mám štěstí, že si díky podpoře rodiny mohu dovolit tímto způsobem dětem pomáhat, faktem ale je, že z odměny přechodného pěstouna lze v Praze zaplatit sotva nájem. Peníze se nikdy nestanou motivací pěstounů, je ale potřeba zajistit, aby nebyly zásadní překážkou,“ říká pěstounka na přechodnou dobu Gabriela Pošmourná, která dříve pracovala také jako zdravotnice v Klokánku. „Pečujeme o děti, které potřebují naši náruč opravdu intenzivně. Ve dne, v noci, ve všední dny i víkendy. Přála bych si, aby byla podpora pěstounů větší a přibylo jich. Pro mě je to práce snů a vidím, jak úžasně u nás děti rozkvétají,“ dodává Gabriela Pošmourná.

Podle iniciativy Dobrý start a také organizací sdružujících pěstouny Aliance náhradních rodin a Profesní sdružení přechodných pěstounů je nutné navázat odměnu pěstounů na minimální mzdu (u pěstounské péče na přechodnou dobu s příslušným koeficientem), a to s pravidelnou valorizací. Počet přechodných pěstounů byl vloni nižší než v roce 2017 a počet nepříbuzenských dlouhodobých pěstounů dlouhodobě stagnuje okolo tří tisíc.

Finanční dopady

Dobrý start upozorňuje, že stát může v době nutného seškrtávání výdajů promarnit příležitost zvýšit počet pěstounů, jejichž péče je o 30 až 50 % levnější než drahá a neefektivní ústavní péče. 133 tisíc korun ročně stát ušetří u každého dítěte, které místo dětského domova vyrůstá v dlouhodobé pěstounské péči a o 463 tisíc korun ročně je levnější péče pěstounů na přechodnou dobu oproti kojeneckým ústavům.

Píseň Domů

Bára Poláková a Dan Bárta

„Když si představím, že jediný svět, který znám, je pokoj s dalšíma postýlkama, společná místnost na jídlo a hřiště před domem, přijde mi logické, že vstup do toho druhého světa, musí být šíleně těžký. Napojení na jednoho člověka, na jednu vůni, na jedno místo, může, myslím, dítěti výrazně pomoci v celoživotním pocitu bezpečí, v chápání sebe sama i okolí,"
říká Bára Poláková. „Při vší upřímné úctě ke všem hodným tetám zůstává po startu ‚z kojeňáku‘ v dětské duši nutně zmatek. Takže ten náš kus je vlastně i poklonou těm, kteří mají sílu a odvahu, hm, a nervy, vzít na sebe tu odpovědnost takový zmatek mírnit a rovnat,“ dodává Dan Bárta.

Píseň s videoklipem v režii Jana Látala a produkci NICE.film vznikla v rámci kampaně Doma je doma, do které se zapojili také Martha Issová, Marek Taclík, Anna Polívková, Hana Vágnerová, Petra Nesvačilová nebo Tomáš a Tamara Klusovi. Dva posledně zmínění byli ústřední dvojicí v červnu 2020 vypuštěném spotu ukazují různé cesty k rodičovství.  

Zmíněné osobnosti upozorňují, že je potřeba najít nové pěstouny a 1200 dětí ročně konečně dostat z kojeneckých ústavů. Iniciativa Dobrý start zároveň získává prostředky například s pomocí prodeje limitované edice charitativních triček a dětských bodýček #domajedoma s motivy ilustrátorky Elišky Podzimkové a streetartového umělce Michala Škapy.

Štítky dokumentu: Marketing v neziskovém sektoru
Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.