Potvrzeno českým soudem. Obrázek vytvořený AI není autorským dílem
Zdroj: DALL-E, repro Marketing Journal
Využívat obrázky vytvořené s pomocí má své úskalí. Potvrzuje to rozsudek Městského soudu v Praze, který byl nyní zveřejněn na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Padl již v říjnu a naleznete ho v plném znění pod spisovou značkou 10 C 13/2023. Proti rozsudku se žádná ze stran neodvolala, a je tak nyní pravomocný.
Spor spočíval v tom, že právní kancelář Taubel Legal zveřejnila na svých webových stránkách obrázek vytvořený AI s pomocí nástroje DALL-E od společnosti Open AI. To se nelíbilo žalobci S. Š. (rozsudek uvádí jen jeho iniciály, pozn. red.), který se považoval za autora obrázku a domáhal se jeho stažení soudní cestou.
Soud v rozsudku uvedl, že obrázek vytvořený s pomocí AI nástroje nemůže být dle autorského zákona (dále AZ) autorským dílem:
„Dle § 2 odst. 6 AZ, dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.
Dle § 5 odst. 1 AZ je autorem fyzická osoba, která dílo vytvořila.“
A dle soudu AI nástroj (jako skutečný tvůrce) není fyzickou osobou:
„Umělá inteligence sama o sobě nemůže být autorem s ohledem na nesplnění podmínek ustanovení § 5 AZ, kdy autorem může být pouze fyzická osoba, kterou umělá inteligence zajisté není.“
K tíži žalujícího přispělo i to, že své domnělé autorství nedoložil ničím jiným než svým osobním prohlášením. Jak ale naznačují výše zmíněné paragrafy, ani např. výpis z historie promptů u placeného nástroje, který ji uchovává, by nezměnil sám o sobě fakt, že software není fyzickou osobou. Zároveň myšlenka či námět díla nejsou samy o sobě dle § 2 odst. 6 AZ samy o sobě autorským dílem.
Právo v České republice nefunguje na principu precedentů, přesto pravomocný rozsudek ve zcela nové tematice může být návodný pro rozhodnutí dalších soudů v podobných otázkách. Zároveň je také signálem pro veřejnost. Takovým, který říká, že využívat AI obrázku v kampaních či jen webové prezentaci není dobrým nápadem zejména pro subjekty, co nechtějí, aby jimi použité vizuály někdo vzal a používal také.
U náhledového obrázku tohoto článku vytvořeného s pomocí nástroje DALL-E (nebo spíš vytvořeného nástrojem DALL-E s asistencí autora tohoto textu) to je jedno. I při využití vizuálu z fotobanky by chyběla jeho exkluzivita. Když firmy investují do své unikátní prezentace, je to už problematické.
Co s tím? Advokátka Petra Dolejšová specializující se na právo v IT a marketingu nabádá: „Upravte si teď smlouvy s klienty či dodavateli. Jako dodavatel nemůžete dávat klientovi licenci na něco, na co nemáte autorská práva. Jako klient pro změnu nechcete mylně považovat za dílo s exkluzivní licencí něco, co není chráněno autorským právem a může to využít kdokoliv další."
Další podrobnosti zjistíte v rozhovoru s Petrou Dolejšovou níže.
Rozhovor s Petrou Dolejšovou: I výstup z AI nástroje může být v jiném případě autorským dílem
Naznačuje zde představený rozsudek, že žádný výstup z AI nemůže být autorským dílem? Jde o to, že každý rozsudek se vztahuje na danou věc, kterou posuzuje. Nechci tedy, aby si z toho lidé odnesli: „Aha, takže když to vyleze z AI, tak to není autorské dílo.” Takhle to nefunguje a generalizovat rozsudky se nevyplácí. Právo se bude jinak dívat na obrázek, který vyjde z Midjourney poté, co jsem dala pokyn: „Vypromptuj mi východ slunce na Bali.” A jinak na obrázek, u kterého jsem sice využila AI, ale víceméně jsem si to odmakala já. Podívejme se třeba na grafiky. Ti dneska taky máloco kreslí na koleni a pracují v různých digitálních nástrojích. To, že si na pomoc nově vezmou AI ještě přece nebude znamenat, že nemají autorské dílo. Městský soud píše o nedostatečném prokázání toho, že žalobce byl autor promptu. Jak by měl vypadat dostatečný důkaz? Doporučuji prostě záznam celého procesu tvorby. V čem jste tvořili, jak ta komunikace s nástrojem vypadala, poskytnout časovou stopu „promptování“. Budou žaloby o autorství častější u vizuálů než u těch týkajících se textů? Myslím si, že i když se stejné principy týkají textů, hudby, videí, obrázků, tak zdaleka nejvíc problémů nás čeká u vizuálního obsahu. Hudební průmysl už se ale v zámoří taky dost bouří. A texty… tam si myslím, že začne být obrovský problém v okamžiku, kdy se někdo dotkne těch větších děl typu Harry Potter, Pán prstenů apod. Ono to půjde ruku v ruce. Například prompt: „Napiš mi pokračování Harryho Pottera, jak si žili po 20 letech,” a případné komerční využití výstupu z AI nástroje bude určitě právně problematické. V našem malém českém rybníku si ale myslím, že nás bude nejvíc trápit oblast obrázků. Koneckonců i v dnešní době řeším každý týden problém ohledně obsahu ve fotobance. Toto bude navazující kapitola. Co by si nyní měli uvědomit klienti a dodavatelé děl (vizuálních, textových, hudebních...) ve vztahu k výstupům tvořeným s pomocí AI a k tomu, co z toho je, nebo není autorské dílo? Hlavně pochopte, na jakých principech z pohledu práva AI nástroje fungují. Pokud AI nástroj používáte čistě jako nástroj (překladač, photoshop, chrlič nápadů, korektor…), pořád se můžeme o autorských dílech bavit. Problém nastává, pokud za vás AI nástroj vyloženě tvoří. V takovém případě z něj vypadává z pohledu práva „nic”. A tohle „nic” jako marketéři těžko klientům licencujete. Ve smlouvách přitom často máte, že poskytujete tzv. výhradní licenci. Pak může být zaděláno na problém. Moc doporučuji si s partnery domluvit, na co se AI využije, na co ne a jak si případně AI generovaný obsah budeme mezi sebou komunikovat. Ať je v tom jasno hlavně mezi námi. |
Pohled zpoza oceánu. Komiks vytvořený s pomocí AI může být autorským dílem
Dá se předpokládat, že se může přístup k autorskému právu a AI vyvíjet. Například Autorský úřad Spojených států amerických (United States Copyright Office) zveřejnil svůj pohled na to, zdali je komiks „Zarya of the Dawn" autorským dílem Kristiny Kashtanové, která ho vytvořila s pomocí vizuálů vygenerovaných v AI nástroji Midjourney. Jeho odpověď je kladná, pokud jde o celé dílo (nikoliv o jednotlivé obrázky samostatně). V závěru svého vysvětlení říká:
|
