Slovenským médiím se ulehčí ohledně práva na odpovědi

11. 11. 2010 | ČTK
Slovenské ministerstvo kultury nezruší právo politiků žádat média, aby zveřejňovala jejich stanoviska k článkům, které se jich týkají. Chce ho však omezit. Oznámil to dnes ministr kultury Daniel Krajcer (SaS). Zpřísnění normy prosadila bývalá vláda Roberta Fica (Směr-SD), což vyvolalo kritiku a protesty médií. Současná vláda změnu zákona slíbila ve svém programovém prohlášení.

Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu

Slovenské ministerstvo kultury nezruší právo politiků žádat média, aby zveřejňovala jejich stanoviska k článkům, které se jich týkají. Chce ho však omezit. Oznámil to dnes ministr kultury Daniel Krajcer (SaS). Zpřísnění normy prosadila bývalá vláda Roberta Fica (Směr-SD), což vyvolalo kritiku a protesty médií. Současná vláda změnu zákona slíbila ve svém programovém prohlášení.

Donedávna mohli běžní lidé, firmy i politici žádat noviny, časopisy a tiskové agentury jen o opravu nepravdivých faktů. Nový tiskový zákon od června 2008 přinesl médiím novou povinnost zveřejňovat odpovědi dotčených stran i na pravdivé články.

Vláda Ivety Radičové (SDKU-DS) v programovém prohlášení slíbila zrušení tohoto práva na odpověď, zejména pro politiky a státní úředníky. "Omezili jsme jejich právo, pokud se to týká výkonu jejich funkcí," uvedl Krajcer. Politik však bude moci žádat o zveřejnění odpovědi jako soukromá osoba. Ministerstvo též plánuje zrušit možnost žádat zároveň opravu článku i odpověď.

Zákon během schvalování vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací pro možné ohrožení svobody tisku. Deníky proti němu dvakrát protestovaly na titulních stranách.

Rok po jeho přijetí však zástupci médií přiznali, že jejich obavy se úplně nenaplnily. Redakce totiž nezaplavily žádosti o opravy a odpovědi. Na druhé straně podle předsedy Sdružení vydavatelů periodického tisku Miloše Nemečka nové možnosti zákona využívali hlavně politici, čímž prý potvrdili, že si ho připravili na míru. Při přípravě zákona přitom bývalá vláda tvrdila, že má sloužit hlavně běžným lidem.

Tiskový zákon se stal i tématem zářijového referenda. V něm se 747.983 Slováků vyjádřilo pro to, aby parlament zrušil právo na odpověď pro politiky a státní úředníky. Proti bylo 134.163 lidí. Referendum však bylo neplatné, protože se ho nezúčastnila nadpoloviční většina voličů.

Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.