E-Estonsko změnilo svou státní správu na online aplikaci

8. 6. 2016 | Jakub Hort
Estonsko je z pohledu digitalizace státní správy světovou velmocí. Přečtěte si o tom, jak funguje e- government v praxi.

Estonsko, malá země na severu Evropy, o které v našich končinách málokdo něco ví. V minimálně jedné věci však vyniká nad všemi ostatními státy Evropy i světa. Pokud se nějaký stát dá nazvat digitální velmocí, tak právě zde je toto přízvisko zcela na místě. Při pohledu do mapy byste mohli namítnout, že podle rozlohy Estonsko není zas tak malá země, obyvatel v tomto státě žije ale pouze 1,3 milionu. O přeměně Estonska na e-Estonsko vyprávěla na Internet Advertising Conference 2016 Aet Rahe, která mezi lety 2013 až 2016 pracovala na estonském Ministerstvu ekonomiky a komunikace jako vedoucí oddělení zodpovědného za naplňování strategií: Informační společnost 2020 a Kyberbezpečnost 2017.


Elektronická ID karta jako povinnost

Na 70 % území Estonska žije pouze 1 % obyvatel. Digitalizace státní správy tak nebyla volbou, ale spíše povinností vlády k efektivní práci směrem k občanům. Stejný problém měl samozřejmě i soukromý sektor a to byl podle Aet jeden ze základních pilířů k budoucímu úspěchu e-Governmentu. „Fakt, že firmy sdílely problém neschopnosti dosáhnout na koncové zákazníky, umožnil práci soukromého a veřejného sektoru. Představitelé obou stran dali hlavy dohromady a vytvořili infrastrukturu, která vyhovovala všem,“ řekla o začátcích přeměny Aet Rahe.

Jedním ze základních prvků, které se v Estonsku podařilo hned na počátku celého procesu implementovat, byla víra politiků v inženýry, kteří měli vývoj elektronické vlády na starosti. Pečlivé naslouchání a korektní spolupráce vedly k usnadnění spousty úkonů, na které musí lidé v jiných státech čekat v nekonečných frontách. Dnes je v Estonsku možné veškeré papíry podepsat pomocí elektronického podpisu, který v sobě skrývá komplexní ID karta, jež vznikla jako kopie od finské předlohy. V zemi tisíce jezer ale kartu využívá pouze 100 000 obyvatel z 5 milionů, v Estonsku momentálně evidují 1,2 milionu aktivních karet. Hlavním rozdílem mezi přístupy obou státu je povinnost občanů Estonska vlastnit tuto ID kartu. To se ve Finsku nestalo a momentálně se zdá, že na tom celý systém ztroskotal.


V Estonsku mohou lidé přes internet založit byznys, podat daňové přiznání, ale i volit

Tímto ale využití ID karty teprve začíná. Mezi další užitečné funkce se řadí možnost online voleb. Voliče tak neodradí špatné počasí nebo dlouhá fronta před volební místností, jednoduše se připojí na internet a odvolí z domova, práce nebo i hospody. Online v Estonsku volí 30 % obyvatel, což není malé číslo a každým rokem se jejich počet zvyšuje.

Přes internet je také možné založit vlastní byznys, v nejrychlejších případech to prý trvá i 20 minut. To, že se dá kartička využívat také jako řidičský průkaz nebo průkaz pojištěnce, je naprosto samozřejmé.

V Estonsku občan průměrně interaguje s vládou 2,6x ročně. Jedna činnost se ale opakuje každoročně a tou je odevzdání daňového přiznání. „Museli jsmese řídit podle jasného hesla. Pokud chceme, aby nástroj využívalo co nejvíce lidí, tak musí být tak jednoduchý, jak jen to je možné,“  řekla Aet Rahe k této nepříliš oblíbené činnosti. Z papíru se přešlo na webový formulář, který se neustále zjednodušuje a vláda je jen krůček od daňového přiznání, ke kterému není třeba přikládat žádná data. „Tento rok mi podání přiznání zabralo asi 5 kliků myši,“ okomentovala jednoduchost systému.

Kontrola nad daty je základem bezpečnosti

Hodně se mluví o ochraně osobních údajů a vláda v Estonsku se snažila zdůraznit, že k posílení důvěry je mnohem důležitější mít nad daty kontrolu. Většina důvěrných informací, jež jsou o lidech na internetu k dispozici, není v rukách vlády, která v demokratické společnosti není „velkým bratrem” s potřebou takové údaje a tím i moc shromažďovat. Proto je systém ID karet nastaven tak, aby každý občan byl schopen zjistit kdo, kdy a proč použil data z jeho osobní ID karty. Zákon jasně říká, ze pokud státní zaměstnanec sleduje data, po kterých mu nic není, tak se systém automaticky zamkne.

Je také důležité si odpovědět na otázku, kde a jak uchovávat data. Vláda chtěla mít jistotu, a proto jsou data uložená i v zahraničí, konkrétně na ambasádách Estonska všude po světě, kam byla fyzicky převezena. Tuto možnost si vybrala hlavně z opatrnosti, mohla zvolit i cloudová uložiště, ta ale nejsou tak bezpečná.

Aet Rahe zdůraznila, že ve vládě rozvoj e-governmentu neměl téměř žádnou opozici a k jeho efektivnímu a kvalitnímu provedení bylo potřeba správné myšlení a komunikace mezi jednotlivými členy. Počet obyvatel státu nehraje roli a neměl by stát v cestě digitalizace státní správy, co může ztěžovat práci je „politický bullshit“ a taškařice často omezující práci a vývoj podobných inovativních systémů.


Více informací o E-Estonku naleznete na webu e-estonia.com nebo na YouTube.

Štítky dokumentu: Reportáže
Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.