O Hloupém Starbucks a jeho zavření

28. 2. 2014 | Irena Šovčíková
V Los Angeles vznikla parodická kavárna Dumb Starbucks, která se naprosto otevřeně přiznala, že využívá jména slavného kavárenského řetězce. Podívejte se, jak dlouho měla otevřeno.

Že si v Číně moc nedělají hlavu z ochranných známek nejrůznějších značek, asi nemusíme připomínat. Místo Nike tak klidně můžete narazit na Nibe, místo KFC hledejte spíše KLC. Žádné překvapení. Překvapující ale je, když se něco podobného stane přímo v USA, v Los Angeles. To je totiž případ Dumb Starbucks. Hloupé latté, muffin, nebo snad Dumb Norah Jones Duets? Cokoliv, co byste našli ve Starbucks mělo alespoň nakrátko svou hloupou verzi. Proč nakrátko? Protože jakkoliv si tenhle vtípek zákazníci zamilovali, ochranná známka je ochranná známka, a tak byl po několika dnech zavřen.

V Dumb Starbucks to vypadá úplně stejně jako v normální kavárně Starbucks. Stejné vybavení, stejná nabídka, stejné logo. A všechno to je "hloupé". Normální kavárna? Protest proti konzumnímu řetězci? Ani jedno. Tenhle kousek vytvořil bavič Nathan Fielder, který chtěl záběry využít ve své komediální show. Ve snaze neporušit ochrannou známku firmy Starbucks přidal přede všechno přídomek "hloupý", čímž chtěl naznačit, že si z velké firmy prostě utahuje a že se jedná o parodii. Právní kličkou mělo být, že Dumb Starbucks nebyla kavárna, ale umělecká galerie, ve které se neprodává káva, ale umělecká díla. A co zákazníci? Ti stáli hodiny před obchodem, aby mohli vyzkoušet, jak chutná jejich oblíbené frappucinno v hloupé verzi.

I přese všechny snahy vyhnout se zavření, příběh o hloupé kávě není nijak dlouhý. Po několika dnech byla umělecká parodie na známý řetězec kaváren uzavřena. Starbucks se vyjádřil, že jakkoliv je tento čin pobavil, není možné aby jen tak někdo využíval jejich ochranou známku. Je potřeba zmínit, že co se týče reakce ze strany Starbucks, nejde jen o právní dokazatelnost. Kdyby Starbucks reagoval příliš ostře, mohla by se celá záležitost, která suveréně zaplavila sociální sítě, obrátit proti nim. Ukázali by se totiž jako nudná korporace bez smyslu pro humor, což by pravděpodobně uškodilo jejich značce.

A co se týče autora tohoto šprýmu, Nathan Fiedler? Ten si zcela jistě mne ruce. On i jeho show totiž získala neuvěřitelnou publicitu, která by se jinak těžko získávala. Střílet si z velkých korporací sice není zrovna nejkreativnější záležitost, nepochybně je ale funkční.

Zdroj: BrandChannel, Huffington Post

Štítky dokumentu: Formy PR Případové studie
Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.