Výzkum Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky: Vnímání dezinformačních webů a zpravodajství v ČR

6. 5. 2019 | Petr Michl
Více než čtvrtina Čechů starších 15 let si myslí, že „nelegální migraci obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti organizuje EU.“ I to je jeden ze závěrů výzkumu NFNŽ, který nastavuje zrcadlo vnímání fake news a zpravodajství v Česku.

To, jak jsou lidé ovlivnitelní fake news a jak je jsou schopni odlišit od standardního zpravodajství, má velký vliv i na práci marketérů. Přinejmenším implicitně. Sociální média ztěžují v posledních dvou letech možnosti cílení v mnohém právě díky fenoménu fake news a zejména jeho vlivu na demokratické volby v mnoha západních zemích. I proto je zajímavé podívat se na to, jak je na tom Česká republika. Zrcadlo nastastavuje exkluzivní výzkum agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který byl realizován v rámci rozsáhlé studie Zpravodajství a zpravodajské weby 2019 na reprezentativním vzorku 1015 respondentů internetové populace ČR starší 15 let v dubnu 2019.

Jeho hlavní zjištění jsou přitom bezmála alarmující. Více než čtvrtina Čechů starších 15 let si myslí, že „nelegální migraci obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti organizuje EU.“ Takřka každý pátý respondent starší 55 let se domnívá, že demonstrace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku platí George Soros.

Cílem výzkumu bylo zjistit základní data o vnímání dezinformačních webů a fake news v českém mediálním prostředí, protože taková data stále nejsou k dispozici,“ vysvětluje ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. „Cílem naopak nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby, ale vyjít z přirozené intuice domácího publika, jak tyto pojmy vnímá ono samotné,“ dodává. Výsledky ukazují několik základních informací. S obsahem, který považovali za fake news nebo přímo za dezinformaci, se setkala více než polovina Čechů (55 %), naopak nikdy se s ním nesetkalo 13 % a 32 % neví, zda ano či ne. Oproti roku 2017 vzrostl podíl těch, kteří se s dezinformací (fake news) setkali o 7 %


Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019

„Zajímalo nás, jaké weby se lidem spontánně vybaví, pokud mají říct příklady dezinformačních webů,“ popisuje další část výzkumu Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere. Výsledky ukazují, že část české (internetové) populace zaměňuje bulvární média za dezinformační. Na prvním místě se totiž objevil web bulvárního deníku Blesk, následovaný Parlamentními listy, Facebookem (jako zdrojem informací), serverem Aeronet a českou mutací ruského státního zpravodajství Sputnik News.


Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019 

Výzkum se zaměřil i na to, nakolik se daří alternativním serverům dostat do povědomí lidí některé příběhy. „Pro náš výzkum jsme vybrali dva. Jeden je příkladem konspirace o tajném spiknutí evropských elit, které organizují nelegální migraci do Evropy, a druhý tvrdí, že demonstrace proti vládám platí zahraniční agenti. Ani jeden z těchto příběhů není součástí mainstreamového zpravodajství, byť s nimi část politiků ve svých prohlášeních koketuje,“ vysvětluje Josef Šlerka.

Na otázku „Domníváte se, že demonstrace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros?“ odpovědělo „určitě ano“ nebo „spíše ano“ 9 % dotázaných.

Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019

Ovšem ve věkové skupině lidí nad 55 let to bylo již 19 %.

Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019

Na otázku „Domníváte se, že nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií?“ odpovědělo „určitě ano“ nebo „spíše ano“ 28 % celkové populace. 

Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019 

Ve věkové skupině 45–54 let to bylo dokonce 36 %.


Zdroj: Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, N=1015, internetová populace ČR 15+, ČNP, duben 2019

Posledním z témat, kterými se výzkum zabýval, byla důvěryhodnost webových serverů. Mezi silné signály důvěryhodnosti online média považují Češi aktivní na internetu především ty webové servery, které mají u článků uvedené jméno autora, jejichž majitel je dohledatelný, ty, které produkují vlastní zpravodajský obsah a nepřebírají pouze informace z jiných zdrojů. Důvěru v lidech vzbuzuje i fakt, že se jedná o veřejnoprávní zdroj.
Naopak mezi silné signály, že se jedná o dezinformační web, respondenti řadí ty zdroje, u kterých není jasné, kdo je vede a jak jsou financovány, u nichž nelze dohledat jména autorů článků a kontakt na ně. Za znamení nedůvěryhodnosti považují lidé vlastnictví médií kontroverzními osobami spojenými s politikou či prosazováním obchodních zájmů. Pokud jde o samotný obsah, pokládají za potenciálně dezinformační weby ty, v nichž jasně převažuje jeden názorový proud, zpravodajství je emocionálně zabarveno či obsahuje vulgarismy a hrubý jazyk.

„Z výsledků je patrné, že Češi dokáží poměrně dobře rozpoznat většinu signálů svědčících o nedůvěryhodnosti webu. Zároveň spontánně řadí mezi dezinformační weby i některá bulvární média. Do značné míry lidem splývají hranice mezi publikováním manipulací pomocí lživých informací, hledáním senzací, netransparentností a špatnou novinářskou prací,“ shrnuje Josef Šlerka závěry výzkumu.

Štítky dokumentu: Marketingový výzkum
Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.