Kubíkovřesky a Babovřesky aneb Nový přístup ke správě stránek na Facebooku

Nový film Zdeňka Trošky, Babovřesky, je fenoménem posledních dní a týdnů. Od premiéry ve čtvrtek 14.2. zaznamenal již více než 300 tisíc diváků, a má tak našlápnuto stát se jedním z kino hitů letošního roku. Má potenciál dosáhnout i na hranici milionu diváků – na číslo, které jen tak nějaký snímek v ČR nepřekročí. Babovřesky se staly společenským tématem, které dokáže bezmála rozdělovat národ – na ty, kteří filmem a jeho diváky pohrdají, a na jeho sympatizanty, jež pojí podobná antipatie k „samozvaným intelektuálům“. Třenice mezi oběma skupinami pak můžeme pozorovat v diskuzích pod veskrze zdrcujícími recenzemi i na facebookové stránce filmu.

Na fanouškovské stránce je pochopitelně převaha milovníků Troškova „laskavého jihočeského humoru“ a podobně jako ve filmu se zde nejde pro nějakou tu nadávku či sprosté slovo daleko. Ne tak často vídaným úkazem je ovšem to, že ve vulgaritách vede správce stránky. V tomto případě jím je Zdeněk Kubík, který je zároveň producentem filmu. Tento enfant terrible českého internetu vystupující na Facebooku především jako Josef Novák popírá veškeré poučky toho, jak by se člověk v dané pozici měl chovat. Dokázal to ostatně v létě 2012, kdy spravoval FB stránky hudebního festivalu Benátská noc. Negativní komentáře shazuje, nezabředává příliš do věcné diskuze a jeho oblíbenou disciplínou je argument ad hominem. Původce komentářů, které se mu nelíbí, zesměšňuje a dává jim pocítit, že jsou ve srovnání s ním podřadní… někdy při tom dojde i na přirovnání k výkalům. Přesně tak se ostatně stalo ve včerejší diskuzi.

Obvyklá doporučení jsou samozřejmě zcela odlišná. Správci Facebooku, kteří nechtějí vyvolat negativní smršť, by neměli nesouhlasné komentáře mazat, jejich původce bannovat a vypořádání se s nimi by mělo probíhat v jemných virtuálních rukavičkách, v nichž může být vrcholným číslem komentář ve stylu: „Respektujeme váš názor, my a mnoho lidí ho však nesdílíme. Pěkný den.“ Případ Trattorie Laura ukázal, že stačí print screen útočné komunikace na Facebooku a slovo názorového vůdce, a ztráta třeba dlouho budované pověsti je takřka nevratná a velice jednoduše dohledatelná online. Ještě zajímavějším případem z poslední doby je restaurace Dobrá polévka. Po změně majitele klesla kvalita pokrmů, což dávali fanoušci na facebookové stránce najevo. Po pár negativních komentářích od správců stačil náznak a internetová komunita dostala novou hračku. FB účet byl pod náporem škodolibých dotazů a odkazů na petržel zrušen, ale legenda žije dál. Schválně si nechte vyhledat Googlem termíny „polévka, Holešovice, petržel“.

Vztahuje se ovšem toto i na FB stránku filmu Babovřesky? Domníváme se, že nikoliv. Kubík má na stránku jasné nazírání: fanoušci jsou vítáni, hateři dostanou alespoň virtuálně v Troškových filmech tak oblíbený úder do rozkroku. Není to však principiálně chybný přístup. O ztrátě diváků nemůže být řeč. Na to jsou Babovřesky příliš polarizující produkt a většina „negativních křiklounů“ by na film stejně nešla. Podobně nemá totožnou cílovou skupinu ani Česko-Slovenská filmová databáze, kde hodnotí snímky převážně filmoví fanoušci. I proto si z nich může střílet třeba fotomontáží, na které jsou Babovřesky hodnocené jako nejlepší film.

Filmový kritik Respektu, Kamil Fila, zaskakující na vlnách Českého rozhlasu za Zdeňka Trošku, který při natáčení rozhovoru pro pořad Čajovna utekl po 10 minutách ze studia, uvedl, že filmové recenze ovlivní, zdali půjdou či nepůjdou lidé na konkrétní film do kina, jen zhruba z 10 %. U Babovřesk je navíc publikum složené z lidí, jež do kina obvykle nechodí, recenze čtou ještě méně a zpravidla sází na „českou jistotu“. Fila přirovnává obsah filmu k bulvárním deníkům Blesk či Aha. Jeho diváci pak evidentně neohrnují nos nad způsobem komunikace, který je těmto médiím vlastní. Dá se dokonce předpokládat, že by si po svém poradili s vetřelci na FB stránkách i sami. Kubík se o to nicméně postará agresivněji, pobaví přitom své zastánce, zvýší engagement a třeba donutí i některé zástupce opačného tábora, aby se podívali na Babovřesky jako na tzv. guilty pleasure. Jedná se tak o velmi funkční typ negativního marketingu a jeden z ojedinělých případů, kdy funguje i na sociálních sítích.