Štěpán Wolde na CIF 2020: Blíží se definitivní vítězství internetového videoobsahu?

24. 11. 2020 | Barbora Vičarová
Pomohla koronavirová pandemie internetovým videoplatformám a blíží se s nástupem nové generace konec televizního vysílání, jak ho známe? Na tyto otázky odpověděl generální ředitel hudební televize ÓČKO, Štěpán Wolde, na letošním onlinovém Czech Internet Foru 2020.

Posun od klasické lineární konzumace televizních obsahů ke sledování videí na Facebooku nebo YouTube, je už dlouho diskutovanou mediální otázkou. S nástupem koronavirových omezení a pobytu doma se dal očekávat také velký nárůst předplatitelů Netflixu nebo HBO GO, jsou ale relevantní i pro české publikum, nebo jsme stále spíše televizní národ? Na tyto otázky se na letošním Czech Internet Foru 2020, které se kvůli omezením konalo on-line, pokusil odpovědět generální ředitel hudební televize ÓČKO, Štěpán Wolde.

V prezentaci s názvem „Ne, Danielo!” se Wolde odkazoval k rozhovoru na DVTV, ve kterém Daniela Drtinová zpovídala Kamilu Zlatuškovou na téma Netflix a zvyky diváků v konzumaci videoobsahů. Právě v něm Drtinová klade tuto otázku: „Blíží se definitivní vítězství internetového videoobsahu?”  Štěpán Wolde ny na ní ve zkratce odpověděl: „Ne, Danielo!” Pojďme jeho tvrzení trochu rozvést. 


Blíží se definitivní vítězství internetového videoobsahu? Zdroj: prezentace Štěpána Wolde na CIF 2020


Lze internet vůbec oddělit?

První otázkou, kterou bychom si podle Woldeho měli pokládat, je co to vůbec je internetový videoobsah. V době slévajících se mediatypů a prolínání obsahů totiž není jisté, že lze internetový obsah nějak striktně oddělit od toho televizního. Videoobsahů existuje v dnešní době velké množství. Dají se rozlišovat podle různých hledisek, podle toho, kdo je vytváří, na jakých platformách je lidé sledují, kdo a komu za ně platí...,” vyjmenovává Wolde. „Platformou může být právě třeba živé vysílání, playback TV neboli opožděné vysílání, VOD neboli video on-demand, které mohou poskytovat tradiční média a nebo internetové televize, do videoobsahů se dá ale zařadit také video na Facebooku, na YouTube nebo třeba v kině.”


Přehled nejrůznějších subjektů, které mohou být producenty videoobsahů. Zdroj: prezentace Štěpána Wolde na CIF 2020

Všechny typy videoobsahu si dělí pozornost uživatelů, každý z nich se snaží zaujmout. „Dle mého nemá v dnešní době smysl říkat internetový videoobsah – je to prostě videoobsah, který bojuje o pozornost na různých platformách,” říká Wolde. Otázkou pak zůstává, co vlastně můžeme považovat za vítězstvé té či oné platformy a kdy lze konstatovat, že jedna z platforem výrazně vítězí nad těmi ostatními. 

Data mluví jasně: Velká Británie

Abychom mohli zkoumat jednotlivé typy videoobsahu podrobněji, Wolde ve své prezentaci přinesl interní data, na kterých mapuje trh u nás a ve Velké Británii. Začněme Británií téměř polovina zhlédnutí za jeden britský videoden stále připadá živému televiznímu vysílání, 13 % patří opožděné sledovanosti a 5,5 % je VOD internetová sledovanost na webech klasických televizních vysílatelů.Standardní televize u Britů dokáže získat, on-air i on-line, 60 % sledovacího času. Platformy jako Netflix mají dnes 9,6 % denního sledovacího času, lépe je na tom YouTube, kterému Britové věnují 12,4 % času,” vysvětluje Wolde. Zbytek sledovacího koláče si mezi sebou dělí třeba facebooková videa, sledování skrze DVD nebo videoobsah na portálech pro dospělé.


Rozložení obsahů mezi jednotlivé platformy za jeden videoden ve Velké Británii. Vnější kruh jsou všichni uživatelé, vnitřní kruh jsou uživatelé ve věku 16–34. Zdroj: prezentace Štěpána Wolde na CIF 2020

„To jsou všichni Britové, my ale samozřejmě víme, že nové platformy jsou mnohem úspěšnější u mladších diváků,” upřesňuje Wolde. Sledovanost se zde jasně přelévá ve prospěch videoobsahu skrze služby jako Netflix nebo HBO. Roste také procento věnované YouTube, ostatní platformy jsou poměrně srovnatelné, napříč věkovou kategorií. „Pokud si mladší cílovou skupinu ještě rozdělíme, tak věková skupina 16–24 tráví nejvíce času právě na Netflixu nebo YouTube. Jak stárnou, tráví stále více času u živé televize. Ve chvíli kdy lidé vstupují do manželství a mají děti, individuální VOD sledování klesá a nastává společné sledování lineární nabídky, kterou má klasická televize,” tvrdí Wolde.

Data mluví jasně: Česká republika

Podobný graf se v rámci společnosti Óčko na základě dostupných dat pokusili sestavit i pro Českou republiku. Wolde říká: „Zjistili jsme, že u všech Čechů je čas strávený u klasických televizních videoobsahů podobný jako v Británii. U nás jsme velmi podobní v tom, kolik času věnujeme klasickým televizím, ať už on-air nebo on-line. U mladší skupiny taktéž výrazně klesá sledování klasické televize a roste sledování on-line videoobsahů právě třeba na Netflixu, YouTube nebo Facebooku, kde mladí Češi stráví skoro 45 % času, kdy videoobsahy sledují.”


Rozložení obsahů mezi jednotlivé platformy za jeden videoden u nás. Vnější kruh jsou všichni uživatelé, vnitřní kruh jsou uživatelé ve věku 16–34. Zdroj: prezentace Štěpána Wolde na CIF 2020

Sdílejte tento článek:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.