Dánsko dá lidem autorská práva na jejich rysy. Bojuje tím proti deepfakes
Zdroj: OpenAI / repro Marketing Journal
Rychlost rozvoje generativní umělé inteligence vytváří situace, které jsme donedávna znali zejména ze sci-fi literatury. Mimo mnoha pozitivních věcí s sebou nese i jednoduchý způsob vytváření deepfakes a krádeží identity. Dánsko nechce legislativně za překotným vývojem zaostávat, a připravuje proto legislativu chránící identitu člověka ve větší míře než dosud.
Dle připravovaného návrhu legislativy bude mít každý právo na své vlastní tělo, rysy obličeje a hlas. Úprava autorského zákona přitom cílí na to, aby nešlo dělat jejich digitální kopie bez výslovného souhlasu. Dánský ministr kultury Jakob Engel-Schmidt vyjádřil naději, že bude „jednoznačným signálem“, že každý má právo na to, jak vypadá a zní.
Pro deník Guardian uvedl:
„V návrhu zákona souhlasíme a vysíláme jednoznačný vzkaz, že každý má právo na své vlastní tělo, svůj vlastní hlas a své vlastní rysy obličeje, což zřejmě není způsob, jakým současný zákon chrání lidi před generativní umělou inteligencí."
Tím hlavním cílem je zatočit s deepfakes. Ty jsou s využitím schopností AI čím dál více nerozeznatelné od reality. „Lidské bytosti mohou být prohnány digitální kopírkou a zneužity k nejrůznějším účelům, a to nejsem ochoten akceptovat,“ dodal Jakob Engel-Schmidt a poukázal na případy hudebních interpretů, jejichž AI nápodoby na Spotify se snaží tvářit, že jde o nový materiál od již známých umělců. Loni si na takovou praktiku stěžovala například kanadská zpěvačka Celine Dion. V dubnu 2024 podepsalo otevřený dopis proti využívání AI k porušování autorských práv v hudbě přes 200 umělců, mezi nimi byli například Jon Bon Jovi, the Jonas Brothers, Katy Perry nebo Billie Eilish.
Připravovaná dánská legislativa má nicméně chránit běžné občany bez právních týmů. Podvody spojené s imitováním jejich hlasu nebo podoby jsou totiž často ještě podlejší, bývají spojeny se snahou připravit je o majetek nebo třeba se zlomyslným „revenge porn” – s tím souvisí i nedávno v USA schválený tzv. Take It Down Act, který kriminalizuje šíření nekonsensuálních intimních snímků, včetně deepfakes generovaných umělou inteligencí. Ten letos v květnu podepsal i Donald Trump. Nelze ovšem u něj očekávat tak velké nadšení z dánských plánů.
Dle Engel-Schmidta bude za jím navrhovanou legislativou následovat i další doplňující. Ta se zaměří například na digitální platformy, které dovolují zveřejňování deepfake obsahu, a zejména na možnost je pokutovat. Zároveň není žádným tajemstvím ani to, že dle dánského ministra kultury by daná legislativa mohla být vzorem pro tematickou legislativu v jiných státech nebo ještě lépe na úrovni celé EU. Dánsko k tomu může využít i vliv země předsedající Radě Evropské unie, tou se stane již tento týden se začátkem července.
Zdroje: CNN, 19thNews, Artist Rights Now,
Tip redakce
Zdroj: X / @AsEdeyhappen001, repro Marketing Journal
Boj proti deepfakes zatím vedle zejména umělci, kteří na to mají právní týmy. Když slyšela herečka Scarlet Johansson hlas mluvené verze AI chatbota ChatGPT-4o, řekla si, že tím vzorem byla ona. Sám CEO společnosti OpenAI, Sam Altman, dříve neúspěšně usiloval o to, aby herečka byla hlasem chatbota ChatGPT. I proto došlo rychle k dohodě na tom, že hlas chatbotky Sky byl stažen.
Letos pak namíchnul Scarlett Johansson umělý aktivismus tak, že volala po tvrdé regulaci deepfake videí. Jerry Seinfeld, Steven Spielberg, Sam Altman, Woody Allen, Mila Kunis, Scarlett Johansson a řada dalších celebrit židovského původu ukazovala ve videu vztyčený prostředníček antisemitismu Kanye Westa. Akorát to nebyly ony, ale jejich AI nápodoby.
