Google v roce 2018 vydělal 4,7 miliardy dolarů na americkém zpravodajství

14. 8. 2019 | Milada Zemanová, Petr Michl
Informace o ziscích Googlu u mediálního obsahu opět rozproudila diskusi v novinářské obci. Zpravodajské firmy vyžadují svůj díl zisku.


Stock Photo from Shutterstock


4 700 000 000 dolarů.
Právě toto je částka, kterou Google údajně vydělal v loňském roce na americkém zpravodajství v rámci svého vyhledávání a Google News. Tato informace byla zveřejněna v rámci studie, kterou představila News Media Alliance. A zjištěná částka vyvolala pozdvižení. Novináři se dožadují svého dílu. V loňském roce americké zpravodajství vydělalo na digitálních reklamách celkem 5,1 miliardy dolarů. 4,7 miliardy, které putují do Googlu, tak tvoří drtivou většinu.

David Chavern, prezident News Media Alliance. tedy spolku, který sdružuje přes 2 000 novin napříč Spojenými státy, ve svém prohlášení uvedl:

„Vydělávají peníze z naší činnosti... Je nutné, aby vydavatelé získaly lepší podmínky.“

News Media Alliance navíc upozornila, že její odhad výdělků Googlu je spíše umírněný. Mimo jiné studie například nepočítá hodnotu osobních údajů, které společnost sbírá o svých uživatelích ve chvílích, kdy kliknou na některý z výsledků vyhledávání.

Terrance C.Z. Egger, výkonný ředitel vydavatelství Philadelphia Inquirer PBC, k zveřejněné studii doplnil:

„Studie jasně ilustruje, co všichni víme a bolestně si to uvědomujeme. Současná dynamika ve vztazích mezi platformami a naším průmyslem je zničující.“

Google nicméně zjištění uvedená ve studii odmítá:

„Tyto nejasné výpočty jsou nepřesné. U vysokého množství dotazů spojených se zpravodajstvím se nezobrazují reklamy vůbec. Navíc, každý měsíc skrze více než 10 miliard kliknutí přivádíme na webové stránky návštěvníky, což přispívá k odběru a příjmům z reklam.”

David Chavern dále upozornil, že doufá, že zveřejněná studie vyvolá diskuzi, která povede ke změně v zákonodárství. Konkrétně se jedná o návrh zákona před tím, než zákonodárci poskytnou vydavatelům zpráv čtyřletou výjimku z antimonopolních pravidel. Ta jim má umožnit kolektivně vyjednávat s vlastníky online platforem o rozdělení příjmů.

Pohled z Evropy

Debata o tom samém tématu probíhala velmi nedávno v EU, než byla 26. března schválena směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Povedlo se tak i s kontroverzním článkem 13. Ten stojí na ideologickém základě totožném s tím popsaným výše na stanoviscích News Media Alliance: tedy Googe a další platformy mají velké zisky z reklam zobrazených u jejich obsahu, a měli by se proto o své zisky podělit. Z pohledu americké News Media Associaton je tak EU v zákonodárství napřed.

U evropských vydavatelů patřilo mezi další argumenty pro vyrovnání ze strany technologických platforem i to, že si lidé přečtou nadpisy a perexy a už nemají takové tendence chodit na web vydavatelů, kde by je mohli monetizovat skrze reklamu. Nejde vyčíslit, jaký je poměr takovýchto částečných čtenářů k těm, co se na základě upoutávky proklikli dál. Dle amerických údajů od služby Parse.ly ovšem pochází 49 % externí návštěvnosti stránek z Google vyhledávání, 27 % z Facebooku a 2,5 % z Google News. Evropské údaje se tomu mohou dosti podobat.  


Zdroje externí návštevnosti webových stránek v USA dle Parse.ly

Můžeme se tak bavit o tom, že Facebook a Google by měli část ze svých příjmů vrátit médiím – což je ostatně podstata článku 13. Je to ale o akceptovatelném kompromisu a ten se nemusí nacházet jednoduše.

K zmíněnému článku 13 máme jen nedávnou zkoušku podobné legislativy na národní úrovni ve Španělsku. Tam Google odmítl platit za poskytované linky na žurnalistický obsah a v roce 2014 vypnul ve Španělsku službu Google News. Výsledkem byl dramatický pokles organické návštěvnosti médií, přičemž nejhůře byla zasažena ta menší. K podobnému pokusu došlo krátce předtím v Německu a také přinesl negativní důsledky.

Už samotné pohrození vypnutí Google News může pro společnost Alphabet (vlastnící Google) splnit plánovaný účel dát mediím lekci, odříznutí obsahu konkrétních médií přímo z vyhledávání Googlu by ovšem bylo pro média ještě o poznání bolestivější. V o něco menší – ale stále velmi významné – v míře to platí i pro Facebook. Velká vydavatelství a zmíněné technologické platformy musí nicméně zasednout ke stolu. Směrnice EU má od svého schválení limit 2 let na aplikaci v domácím právu a do té doby by mělo dojít k dohodě, respektive k mnoha dohodám. Karty mají nicméně silnější zástupci technologických platforem. 

Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.