Kompetenční dluh jako nová hrozba. Konference AI transformace ukázala, že nástroje jsou až na druhém místě

Konference AI transformace 2026 pořádaná TUESDAY Business Network měla za cíl ukázat, jak probíhá změna nastavení a procesů ve firmách, jako jsou T-Mobile, Raifeissen Bank nebo v agenturní síti WPP.

Ján Zajíc, Data & AI Director v BIQ Group, se vymykal ve své prezentaci části dalších řečníků v tom, že nemluvil o schopnostech a limitech posledních verzí jazykových modelů. Úspěch firem totiž dle něj leží jinde: nejde o technologii, ale o přežití v rámci neúprosné selekce na trhu lidských kompetencí.


Zdroj: Ján Zajíc na konferenci AI transformace. Zdroj: Internet Info

Zajíc, který vybudoval a úspěšně prodal vlastní datovou firmu, vnesl do debaty o digitální transformaci mrazivý tón, když prohlásil, že se dnes „chystá něco zavraždit“. Onou obětí však není konkurence ani zastaralý hardware, ale soubor kompetencí, které tvořily páteř byznysu posledních dekád. Strategický význam dnešní transformace spočívá v pochopení, že technologický dluh je sice drahý, ale „kompetenční dluh“ je smrtící. Hlavní bitva o budoucí prosperitu se totiž neodehrává v cloudu, ale v hlubokých strukturách lidského myšlení a schopnosti adaptovat se na svět, kde je kognitivní práce komoditizována.

AI jako neúprosný zesilovač: Paradox slabého a silného článku

V mnoha správních radách stále přežívá nebezpečný mýtus o AI jako o velkém demokratizátoru, který srovná výkonnostní rozdíly a pomůže slabším článkům dohnat elitu. Ján Zajíc tuto tezi podrobuje ostré kritice. Podle jeho analýzy nefunguje umělá inteligence jako vyrovnávač, ale jako katalyzátor a brutální zesilovač existujících rozdílů. Zatímco progresivní firmy díky AI exponenciálně škálují svůj náskok, ty stagnující se propadají do ještě hlubší irelevance. Dochází k jevu, který lze nazvat strategickým rozevíráním nůžek: AI totiž pouze násobí kvalitu vstupu.


Zdroj: Prezentace Jána Zajíce

Tento princip nejlépe ilustruje koncept „exponenciálního chaosu“ versus „exponenciálního výkonu“. Zajíc varuje, že „AI tyto rozdíly bude zvětšovat“, a jako příklad uvádí juniorního vývojáře. Pokud takový pracovník bez hlubokého porozumění kontextu a kódové architektuře slepě přejímá výstupy z ChatGPT, negeneruje hodnotu, ale „toxický odpad“. Vytváří kód, kterému nerozumí, vnáší do systému neudržitelný technický dluh a nutí seniory k nákladné sanaci chyb. V takovém případě AI pouze urychluje cestu k totálnímu systémovému kolapsu. Naopak seniorní expert, který ovládá AI jako mistrovský nástroj, dokáže svůj výkon znásobit o stovky procent. Rozdíl mezi těmito dvěma světy už není lineární – je to propast mezi byznysovou evolucí a zánikem. Úspěch v roce 2026 tedy nedefinuje pouhý přístup k nástrojům, ale síla kompetenčního vkladu, který do stroje vložíme.

Seznam kompetencí „na odstřel“: Co musí v roce 2026 zemřít

Zdroj: Prezentace Jána Zajíce


Zatímco se managementy soustředí na implementaci nástrojů, často ignorují oportunitní náklady kompetenčního dluhu. Ján Zajíc definoval jasný seznam postojů a dovedností, které v novém ekosystému působí jako brzdy a musí být v zájmu přežití eliminovány:

• Manuální kontrola a mikromanagement: V éře, kdy AI dokáže procesovat tisíce operací za sekundu, je snaha o absolutní lidskou kontrolu každého detailu ekonomickým nesmyslem. Mikromanagement dramaticky zpomaluje inovační cyklus a paralyzuje akceschopnost firmy.
  
  
• Čekání na zadání: Pasivita je v roce 2026 synonymem pro profesní smrt. Role pouhého „vykonavatele příkazů“ ztrácí svou hodnotu, protože zadání dnes dokáže formulovat i automatizovaný systém. Hodnotu přináší pouze ten, kdo prokazuje radikální iniciativu.
  
  
• Alibistické přeposílání e-mailů: Kultura „inbox-to-inbox“, kde je cílem pouze zbavit se odpovědnosti, je v moderní firmě nepřípustná. AI vyžaduje experty, kteří za výstupy ručí, nikoliv „přeposílače“ informací.
  
  
• Perfekcionismus: Snaha o 100% dokonalost před prvním spuštěním je v přímém rozporu s dynamikou trhu. Perfekcionismus brání metodě MVP (Minimum Viable Product) a odkládá monetizaci.

Zajíc v této souvislosti trefně srovnává nedokonalost AI modelů s běžnou praxí v průmyslu:

„Když se podíváte na to, co vyrobí Škodovka, taky tam najdete mouchy... To, že někdo vydá produkt ven a už ho monetizuje, a až pak ho dolaďuje, to už tady bylo dlouho.“

Odvaha k iterativnímu vývoji a učení se za pochodu je jedinou cestou, jak nezůstat v technologickém závěsu. Po odstranění těchto brzd se uvolňuje prostor pro strategické vedení.

Nový arsenál leadera: Kompetence pro svět v neustálé nejistotě

Zdroj: Prezentace Jána Zajíce

Pokud mají staré kompetence „zemřít“, co tvoří výbavu nové elitní třídy na trhu práce? Ján Zajíc zdůrazňuje, že jde o dovednosti, které se na školách prakticky neučí a jejichž deficit je na trhu alarmující. Vzdělávací systém zůstává rigidní, zatímco „svět za osm let bude jiný než ten, ve kterém jsou děti teď“. Nový arsenál úspěšného leadera stojí na čtyřech pilířích:

1. Práce s nejistotou: Přijetí faktu, že dlouhodobé plánování je iluzí. Leader musí operovat v prostředí, kde je jedinou konstantou permanentní disrupce.
   
   
2. Kladení dobrých otázek: Myšlení je v hierarchii schopností nadřazeno promptování. Kvalita odpovědi z AI je přímo úměrná intelektuální hloubce položené otázky. Kdo neumí myslet v souvislostech, nedostane od AI nic víc než průměrný text.
   
   
3. Systémové a kritické myšlení: Schopnost vidět les skrze stromy. V záplavě generovaných dat je kritický odstup a schopnost odhalit halucinace modelu kritickou výhodou.
   
   
4. Rozhodování s neúplnými daty: Jako datový expert s 25letou praxí Zajíc varuje, že 100% datová kvalita je mýtus. Kdo čeká na dokonalá data, nikdy se nerozhodne. Úspěšný leader musí umět vyhodnotit riziko a jednat i při 80% jistotě.

Tyto kompetence nelze získat teoretickým studiem; formují se pouze v reálném boji, pod tlakem a skrze zkušenost s konkrétními, často neúspěšnými projekty.

Od manažera k leaderovi: AI jako sparring partner a zrcadlo myšlení

Zdroj: Prezentace Jána Zajíce

Transformace vyžaduje radikální redefinici rolí v hierarchii firem. Zatímco manažer je historicky orientován na udržování stávajícího stavu a správu procesů, leader musí v éře AI inspirovat k tvorbě nového a nebát se disrupce vlastního byznys modelu. AI zde nesehrává roli konkurenta, ale nejvýkonnějšího trenažéru lidského myšlení. BIQ Group v tomto kontextu využívá praktický rámec rozvoje leadershipu:

• AI jako sparring partner: Umožňuje trénovat strategické uvažování v bezpečném, nerizikovém prostředí. Zajíc to přirovnává k „gymu“ – „je lepší natrénovat si to na cvičišti, abyste pak byli lepší na bojišti.“ Hackathony a sandboxová prostředí nejsou jen pro programátory, ale pro management jako nástroj risk-managementu lidských zdrojů.
  
  
• AI jako zrcadlo myšlení: Interakce s modelem neúprosně odhaluje úroveň seniority uživatele. Je to okamžitá, syrová zpětná vazba na jasnost, logiku a hloubku vlastních úvah.
  
  
• AI jako osobní tutor: Individualizace učení v reálném čase umožňuje leaderům růst rychleji, než by dovoloval jakýkoliv akademický program.

Leadership se v roce 2026 neměří počtem podřízených, ale schopností integrovat AI do byznys modelu tak, aby lidský potenciál nebyl nahrazen, ale znásoben.

Lidský faktor zůstává ultimátní konkurenční výhodou

Nejsilnějším argumentem pro nezastupitelnost lidského faktoru byl osobní příběh Jána Zajíce o prosazení zákona pro jeho dceru. Situace, kdy jako otec dítěte s těžkým postižením musel oslovit polovinu Senátu, vystupovat v médiích a vyjednat vznik nové zdravotnické profese „behaviorálního analytika“, ilustruje schopnosti, které AI nikdy nedisponuje: empatii, politickou intuici a odvahu riskovat pod extrémním osobním tlakem.

Tento „lidský motor“ je klíčový i v regulovaných sektorech, jako je bankovnictví. Častý argument, že v institucích typu Raiffeisenbank brání změně rigidní pravidla, Zajíc odmítá jako alibismus. I v rámci regulace existuje prostor pro odvahu rozhodnout, co je skutečný legální požadavek a co je jen nános zkostnatělých interních procesů. „Není to technologický problém, je to o člověku,“ uzavírá Zajíc. Pro firmy, které chtějí měřit svůj progres, definuje BIQ Group čtyři úrovně kompetenční zralosti:

Dosažení úrovně „Expert“ není o technické brilanci, ale o schopnosti transformovat způsob, jakým firma tvoří hodnotu pro zákazníka.

Výzva k praktickému hrdinství

Zdroj: Ján Zajíc na konferenci AI transformace. Zdroj: Internet Info

AI transformace není IT projekt, je to hluboká transformace lidského myšlení. Hlavním poselstvím pro rok 2026 zůstává, že lidi nenahradí umělá inteligence, ale lidé, kteří myslí a pracují jinak. Pokud zůstaneme vězni starých schémat, pasivity a strachu z chyby, staneme se obětí přirozené kompetenční selekce.

Závěrečná otázka Jána Zajíce by měla rezonovat v každé zasedací místnosti, kde se plánuje rozpočet na příští rok: „Kdybyste dnes zakládali firmu na zelené louce, které role byste do ní už nikdy nevpustili?“ Odpověď na tuto otázku je první fází skutečné transformace. Budoucnost patří těm, kteří se nebojí vystavovat tlaku a učit se v reálné praxi, protože „lidi tam budou pořád, ale už tam budou jiné role.“ Cesta k evoluci vede přes cvičiště, odvahu k chybám a neúnavné posouvání vlastních limitů. AI je pouze zrcadlem, ve kterém se odráží naše ambice a náš leadership.

Tip redakce

Videoobsah dnes válcuje sítě, ale jeho klasická produkce bývá pomalá a drahá. Umělá inteligence tento kolotoč mění a slibuje výstupy za zlomek času i nákladů.

Nadcházející MARKETING MEETING Special z dílny TUESDAY Business Network se tomuto tématu bude věnovat. Tvůrcem AI videí Ondřej Svoboda ukáže, že klíčem k úspěchu není jen konkrétní software, ale hlavně správný strategický mindset. Akce proběhne 7. října 2026 od 10:00 do 14:00 online a vedle teorie nabídne i praktický workshop. Účastníci se naučí pracovat s referenčními obrázky, udržet vizuální konzistenci produktů či postav napříč záběry a zabrousí také do oblasti digitálních avatarů nebo UGC formátů.

Na co se můžete těšit:

Strategický mindset a orientace v trendech: Kdy má AI video v marketingu reálný smysl a jak si v dynamickém prostředí vybírat ty nejlepší nástroje.

Krok za krokem s referenčními obrázky: Praktická ukázka tvorby videa, zajištění konzistence prvků a využití avatarů.

Praktický workshop: Okamžitý přechod od teorie k praxi a vytvoření vlastního prvního konceptu.

Q&A a postprodukce: Diskuze nad reálnými výsledky, řešení překážek a tipy, jak posunout výstupy dál.

Kde: online
Kdy: ve středu 7. 10. od 10 do 17 hodin
Prohlédněte si kompletní program a registrujte se ZDE.