PR Klub mapoval užívání e-mailingu mezi marketéry a PR specialisty

26. 3. 2013 | Petr Michl
Jak vnímají e-mail marketing čeští marketéři a PR specialisté? Přečtěte si podrobný průzkum PR Klubu.

PR Klub, nezávislé sdružení odborníků a příznivců oboru public relations, zrealizovalo během prosince 2012 a ledna 2013 anketu mezi marketéry a PR specialisty zaměřenou na vnímání a užívání e-mail marketingu, resp. newsletterů na českém trhu. Byla realizována na internetu a zúčastnilo se jí celkem 181 respondentů a její realizaci podpořila společnost Crystal Web Limited.

„Naše e-mailové schránky denně zaplavuje stále větší množství newsletterů, čili obchodních vyžádaných i nevyžádaných nabídek. Zajímalo nás proto, jakým způsobem tyto newslettery vznikají a také jak jsou vnímány příjemci," zdůvodňuje tento počin Jana Girgašová, členka Výkonného výboru PR Klubu.

Níže můžete naleznout shrnutí průzkumu doplněné grafy ve třech tematických částech.

 

Část č. 1: Tvůrci a  rozesilatelé e-mailingu

Úvodní anketní otázka měla za úkol zjistit u respondentů, zda již nějaké newslettery (vyžádaná obchodní sdělení) tvoří a distribuují. Až 54% dotázaných realizuje newslettery pro klienty a 31% pro vlastní potřeby.
Každopádně lze očekávat, že e-mail marketing bude mít v letošním roce rostoucí trend, protože cca 12% respondentůmá v plánu e-mailing v roce 2013 poprvé vyzkoušet.


Nejčastěji rozesilateli volenou frekvencí tvorby a distribuce newsletterů byla varianta 1x měsíčně (28% respondentů) a poté 1x čtvrtletně (20%) či 2-3x měsíčně (18%).
Srovnatelně velká skupina je i rozesilatelů, kteří distribuují newslettery několikrát do týdne (častěji než jednou) – celkem 18%.


Absolutně nejužívanější formát pro zpracování newsletterů je v současné době grafický HTML e-mail, který užívá až 70% respondentů. Přibližně 14% dotázaných volí prostý textový e-mail a jen 8% PDF podobu.
Novinkou jsou také videonewslettery, které využívá již cca 7% respondentů.


Analytika je základem pro další zlepšení, 74 %  rozesilatelů si proto eviduje statistiky účinnosti emailů.


Nejčastěji zasílaným typem sdělení jsou nabídky produktů či akčních nabídek.
Překvapivé je, že hned druhým typem sdělení jsou pozvánky na akce, eventy, veletrhy, přestože v případě konverze (dosažení cíle) je sledování skutečné návštěvnosti na akcích až na posledním místě ve sledovaných faktorech.



V souvislosti s obsahem byla zkoumána také otázka tvorby jeho obsahu. Externí specialisty (např. redaktory, agentury) využívá pouhých 14% respondentů. Převážná většina je tudíž zvyklá si obsah tvořit sama.
Tento fakt nabývá významu v souvislosti s nejčastnějším důvodem pro odhlašování newsletterů, což je nespokojenost s jejich obsahem, viz. 2. část průzkumu.


Také případnou optimalizaci newsletterů se snaží rozesilatelé řešit především sami. Pouhých 18% si vyžádalo pomoc externích odborníků a 9% optimalizaci zatím neřešilo vůbec.


Dle předpokladů je nejčastějším zdrojem získávání e-mailů pro databáze je jejich registrace přes web dané firmy a následně sběrem kontaktů na eventech.
Nejrizikovější formy pro otázku spamu (nákup obecných databází a vyhledávání na internetu) jsou využívány také, ale méně intenzivně.


V případě využívání aplikací pro tvorbu a distribuci e-mail kampaní byli respondenti dotazovní také na faktory, které u nich považují za nejdůležitější. V první řadě byla vyžadována technická spolehlivost, následně statistiky a uživatelské pohodlí. Až na čtvrtém místě se objevila cena.
Kupodivu nabídka většího výběru grafických HTML šablon, kvalitní support či rychlost rozesílání byly pro respondenty nejméně zajímavé.


Část č. 2: Příjemci e-mailingu

Plných 96% respondentů přiznalo, že odebírá do své e-mailové schránky nějaký newsletter.



Celkem 77% respondentů dostává denně mezi 1-4 vyžádanými newslettery. Avšak dokonce 13% dostává více než 7 newsletterů denně.


Pouhých 9% respondentů uvedlo, že do své schránky nedostává denně žádné spamy – nevyžádaná obchodní sdělení. Zato až 17% jich dostává více než 7 denně.
Nejčastěji však opět uvádí 1-4, což tvoří skupinu 61% respondentů.


Důležité je porovnání, jak vyžádaná a nevyžádaná obchodní sdělení působí na adresáty.
Zatímco 80% respondentů newslettery neobtěžují vůbec nebo téměř ne, 70% lidí spamy považuje za dost či velmi obtěžující.
Prakticky shodnou střední míru obtěžování považuje 16-17% respondentů v případě ovou verzí obchodních sdělení.


Poměrně vyrovnané výsledky jsme zaznamenali u otázky, zda spam ovlivňuje také vnímání vyžádaných newsletterů.
28% respondentů zvolilo variantu „trochu ovlivňuje". Na stranu „neovlivňuje či téměř ne" se přiklonilo celkem 35% respondentů a 37% na „více či zcela ovlivňuje".


Zkoumány byly také důvody nespokojenosti a odhlašování newsletterů. Nejčastější problém (celých 42% případů) je v nespokojenosti s obsahem newsletterů, který nesplnil očekávání čtenářů. Dále 30% respondentů zjevně považuje některé newslettery za spamy, protože si je sami nepřihlásily. A 23% navíc odrazuje příliš častá frekvence. Obvykle však to bývá ve skutečnosti kombinace těchto faktorů.


Část č. 3: Struktura respondentů

Na anketu PR Klubu zkoumající tvorbu a vnímání newsletterů odpovědělo celkem 181 respondentů. Skupina řídících pracovníků (resp. majitelů, ředitelů, TOP managentů a vedoucích pracovníků) činila celkem 37% respondentů. Největší samostatnou skupinu pak tvořili řadoví pracovníci. Uvedení pozice však nebylo povinné a 28% respondentů svou pracovní pozici vůbec nevyplnilo.


Stejně jako v případě pracovní pozice ani zařazení do věkové skupiny 27% respondentů vůbec nevyplnilo. Z uvedených údajů je však patrné, že 34% respondentů patří do věkové skupiny 20-30 let a 25% uvedlo zařazení mezi skupinu 30-40 let.


ZDROJ: PR Klub (2012-2013)

Štítky dokumentu: Marketingový výzkum
Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.