Promoření populace by si zasloužilo lepší branding

14. 4. 2020 | Petr Michl

O novinkách ve vývoji pandemie a opatřeních české vlády čteme každý den. V proudu věčně se měnících informací a aktuálních počtů mrtvých a nakažených zapomínáme na to, že i v tomto případě je s námi hrána marketingová hra. A i u „virálního marketingu koronavirového typu“ platí základy brandingu a to, že jméno prodává či případně škodí. Můžeme to ilustrovat na moření se zástupců české vlády s pojmenováním uvolnění současných opatření, na „chytré karanténě“ i nakonec na tom, jak aktuálnímu světovému problému říkáme.

To jste se s tím pojmenováním nemohli mořit o trochu víc?

Termín „řízené promoření populace“ rozhodně nevymyslel profesor Roman Prymula. Když ho ale s váhou svých pozic náměstka Ministerstva zdravotnictví a předsedy centrálního řídícího týmu COVID-19  takto pojmenoval 5. dubna v rozhovoru DVTV jako pravděpodobný (a ve výsledku) nevyhnutelný scénář dalšího vývoje, přineslo to rozporuplné reakce. Včetně popření současným předsedou Ústředního krizového štábu, Janem Hamáčkem, a opatrného odmítání Andreje Babiše.

Původ slova „promoření“ lze s nikterak velkou fantazií spojovat s morem. Každopádně to zní hrozně. Nestorka české imunologie, profesorka Blanka Říhová, uvedla v rozhovoru na Českém rozhlasu Plus, že i ona byla po zaslechnutí těchto slov na pár minut zaskočena, aby si vzápětí uvědomila, že na tom není nic děsivého a že jde o postupné uvolňování (resktriktivních) opatření, a tím i vyšší vystavování lidí případné infekci. Považuje podobné získání imunity podstatné části společnosti proti nemoci Covid-19 za racionální řešení, obzvláště s vakcínou v nedohlednu. Konotace tohoto slova vyvolávaly vazby až na mor, takže to bylo absolutně odmítnuto. Já to slovo proto nechci používat. Byť je to terminus technicus, jistě lze použít i slova jiná,“ uvedl Prymula ve stejném rozhlasovém pořadu, aniž by použil jiný krátký zástupný termín. Hledat ho totiž není tak jednoduché.

Podobně anglický termín „herd immunity“ lze doslovně přeložit jako „stádní imunita“. To ovšem ve stavu nouze nebezpečně přináší na mysl obraz lidí jako pouhých ovcí ve stádu, o kterém rozhoduje vláda. Obzvláště v době, kdy její předseda přes nespočet mediálních školení stále při veřejných vystoupeních trpí nechtěnými výrony slovenštiny, to je nešťastné. Není těžké v něm vidět zmateného baču. Bača navíc ovečky nejen připraví o srst (vlnu), ale ve výsledku je často odvede i na porážku. Na symbolické úrovni je zde všechno špatně. Mnohem lepší je tak „kolektivní imunita“ a ještě lépe cesta k ní skrze „budování přirozené kolektivní imunity“— na etablování těchto pojmů je ale dost možná pozdě. Nešťastné promořování se totiž už s negativní konotací rozšířilo mezi lidmi jak závažná nemoc ze středověku na tři písmena.

To bylo chytré, karanténo

Česká pandemická realita má ale i opačný příklad — tedy že jiné opatření vnímáme automaticky pozitivně díky jeho názvu. Mluvím nyní o „chytré karanténě“, pojmu pocházejícímu pravděpodobně z řad skupiny COVID19.cz. Ta sdružuje podnikatele i vědce a akademiky, kteří se rozhodli pomoci v boji s nemocí Covid-19 efektivněji a s využitím moderních technologií. Právě od ní přišla iniciativa k vylepšenému tzv. trasování kontaktů, tedy činnosti, kterou dělají hygienické stanice: doptávají se lidí pozitivně testovaných na Covid-19 na osoby, s kterými se mohli v poslední době potkat. Cílem je potenciálně nakažené kontaktovat, izolovat v preventivní karanténě a následně otestovat. Popsaný princip není nijak objevný, hygienické stanice ho dělají u vysoce infekčních nemocí standardně. Novinkou je využití dat od mobilních operátorů, které mohou asistovat člověku na telefonu, který nakaženého zpovídá. Ten s tím musí souhlasit a jakási mapa jeho pohybu pak slouží jako podklad pro jeho rozpomínání.

Štítky dokumentu: Formy PR Krizová komunikace
Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.