Seminář Právo v marketingu odhalil detaily o sociálních sítích, nekalé soutěži i fotobankách

14. 6. 2016 | Jakub Hort
Souboj dvojice Právo vs. marketing může být někdy pěkně ostrý. Poučte se, aby pro vás skončil vítězným koncem…

Staré známé pořekadlo říká, že neznalost zákona neomlouvá. Nikoho a za žádných okolností. O tom se už jistě přesvědčili i mnozí marketéři. Advokátní kancelář e-legal uspořádala na konci dubna seminář Právo v marketingu, aby marketérům ukázala legislativně riziková místa a pomohla jim předejít zbytečným překvapením.

Pozor na fotografie, autorský zákon je neoblomný

Prvním tématem, které bylo zapotřebí otevřít a důkladně probrat, jsou fotografie. Často ke své práci využíváme zdrojů z fotobank, protože je to nejjednodušší cesta ke kvalitním fotografiím a zároveň za daleko menší částku, než kdybychom si podobnou kompozici museli vytvořit sami. Ale může se stát, že si vybereme obrázek, zaplatíme za něj a autor uvidí svou tvorbu na komerčním webu a napíše nám, že on svolení k použití nedal. To, že jsme za fotografii zaplatili fotobance, ještě neznamená, že autor schvaluje její použití a může požadovat finanční odškodnění.

Petra Dolejšová na semináři Právo v marketingu

Dalším logickým krokem je oslovení databanky se zprávou o nesplnění podmínek, které uváděli ve svých pravidlech. Při detailním pohledu ale zjistíte, že můžete zavolat na podporu do Číny nebo napsat na pobočku ve Spojených státech. Ano, právo je na vaší straně, ale databanky to mají zařízené dostatečně chytře, abyste ho nikdy nevymohli. Těžko budete lovit příslušnou banku v USA, platit nehorázné poplatky abyste ve finále získali licenci za pár fotek. Nejdůležitější je domluva s člověkem, který se vymáhá svého autorského práva. Situace může skončit domluvou nebo i dlouhými tahanicemi, které ale od počátku vyznívají spíše proti vám a je vhodné udělat vše, aby k nim vůbec nedošlo.

Kapitolou sama pro sebe jsou fotografie pořízené na různých událostech. Před chlubením se na Facebooku, kolik lidí se na akci dostavilo, je nezbytné mít od všech účastníků, kteří jsou na fotografii identifikovatelní, povolení k dalšímu šíření. Často lidé toto povolení dávají tím, že si zakoupí lístek a souhlasí tak s pravidly akce nebo návštěvním řádem. Značka Lenovo by mohla vyprávět. Při natáčení reklamy do záběru vešly 2 chodkyně, které si nevšimly, že se natáčí a jejich přítomnost unikla i samotné produkci. Jedna z chodkyň si v televizi všimla, že vystupuje v reklamě a napsala do Rady pro reklamu, což mělo za následek stažení celé televizní reklamy.

Smluvní podmínky mohou skrývat podstatné informace

„Ruku na srdce, kdo z vás někdy četl smluvní podmínky některé ze sociálních sítí?” zeptala se Petra Dolejšová, hlavní průvodkyně seminářem. V sále nezvedl ruku nikdo z přítomných. Například na Twitteru se po celou dobu čtení zdá, že tweety mohou vyžívat všichni, kdykoliv a kdekoliv. Kouzelná je ale poslední věta, která říká, že z nich nemůže benefitovat žádná třetí strana.

Zajímavá jsou ale i pravidla pro používání YouTube videí. Ty je možné použít, ale pouze pro nekomerční účely. V teoretické rovině to znamená, že pokud na svou komerční stránku vložíte video, tak vám to YouTube může zatrhnout. Ani pokud chcete sdílet video z vlastního kanálu a chcete ho použít komerčně na vlastních stránkách, tak podle smluvních pravidel to dělat nesmíte. Praxe je ale věc jiná a dochází k tomu zcela běžně, nicméně je dobré vědět, jak se k tomu YouTube staví ve svých smluvních podmínkách.

Nekalá soutěž může přijít draho

Dalším tenkým ledem je nekalá soutěž. Ta obecně říká, že „nikdo nemá komentovat či hodnotit záležitosti jiného podnikatele“ nebo také se dá říci, že nekalá soutěž je „vše, co je proti dobrým mravům hospodářské soutěže“. Podívejme se na konkrétní příklady.

V jedné televizní kampani se Hyundai strefoval Škody závěrečným claimem: „Váš soused z Boleslavi bude tááákhle malý.“ V tuto chvíli se jednalo o zlehčování konkurence, které patří do nekalé soutěže a celá reklama musela být stažena. Kdyby byla kampaň nastavena obecně na všechna auta v České republice, tak je vše v pořádku, nesmí být zcela jasné, o jakou konkurenci se jedná.

V další kampani s Bobem a Davem se Budějovický Budvar stal při příležitosti olympiády „pivem českého hokeje“. V průběhu kampaně byly využity různé narážky na olympiádu, ale Budějovický Budvar neměl povolení na použití symbolů. Na to samozřejmě reagoval Český olympijský výbor žalobou a Budvar musel zaplatit pokutu 3 miliony korun. K ambush marketingu svádí právě podobné události světového formátu a je třeba detailně znát pravidla používání olympijské symboliky.

Z legislativního hlediska je spousta informací, které by marketéři měli vědět a dát si na ně pozor. Nezapomeňte dokumentovat a zálohovat všechny informace, protože nikdy nevíte, kdy budete potřebovat prokázat, že jste něco neudělali vy, ale někdo jiný. A před spuštěním další kampaně se zamyslete na těmito body:

  • Nezasahuji do autorských práv?
  • Nevyužívám něčí soukromý majetek, soukromí?
  • Nejsem za hranou nekalé soutěže?
  • Nejsem mimo limit smluvních podmínek?
  • Nejsem mimo limit zákonů, vyhlášek, atd?
  • Nezapomněl jsem zaplatit poplatek za užití veřejného prostranství?

 


To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: