Netflix na lavici obžalovaných. Texas ho obviňuje ze špehování uživatelů, včetně dětí
Zdroj: Netflix
Není to tak dávno, co byl Netflix dáván za příklad jako skvělá ukázka designu platformy, která je schopna sledovat uživatelské chování a nabízet díky tomu uživatelům přesně ty seriály a filmy, které by je mohly zajímat. Právě tato schopnost ale nyní může video-on-demand službu přijít draho. Je totiž předmětem žaloby státu Texas.
Rozlohou druhý největší americký stát totiž přišel s obviněním, že v něm Netflix shromažďuje údaje o dětech i dospělých bez jejich souhlasu a využívá „návykový“ design, aby si je udržel ve stavu závislosti. Texaský generální prokurátor Ken Paxton Netflix nařkl ze „špehování“ občanů s tím, že „zaznamenává a zpeněžuje miliardy“ informací o tom, jak se uživatelé na platformě chovají, ačkoli tvrdí opak. Velkou částí obvinění je právě to, že uživatelé si tohoto sběru dat nejsou vědomi. „Každá interakce na platformě se stala datovým bodem odhalujícím informace o uživateli,“ uvedla Paxtonova kancelář.
Netflix pochopitelně tato obvinění popírá. Vydal toto prohlášení:
„Se vší úctou k velkému státu Texas a generálnímu prokurátorovi Paxtonovi, tato žaloba postrádá opodstatnění a je založena na nepřesných a zkreslených informacích… Netflix bere soukromí svých členů vážně a dodržuje zákony na ochranu soukromí a osobních údajů všude, kde působí. Těšíme se, až se budeme moci u soudu vyjádřit k obviněním texaského generálního prokurátora a podrobněji vysvětlit naše špičkové rodičovské kontroly přizpůsobené dětem a transparentní postupy v oblasti ochrany osobních údajů.“
Zmínka o dětech přitom reaguje na obvinění, které zneužívání dat o dětech speciálně zdůrazňuje. „Cíl Netflixu je jednoduchý a výnosný: přimět děti a rodiny, aby se nemohly odtrhnout od obrazovky, sbírat jejich data, zatímco tam sedí, a pak tato data zpeněžit a vydělat na tom slušný zisk… Když sledujete Netflix, Netflix sleduje vás,“ stojí v textu žaloby zdůrazňující, že Netflix porušuje svým chováním regulaci spojenou přímo s daným státem, tzv. Texas Deceptive Trade Practices Act.
Tento zákon byl přijat v roce 1973 a pojednává zejména o zákazu klamavé reklamy. Generální prokurátor v tomto případě ale přímo zdůrazňuje tzv. „dark patterns“, manipulativní techniky snažící se ovlivnit nefér způsobem chování online uživatelů.
Žaloba uvádí, že Netflix začal v roce 2022 „využívat hory dat, které tiše získával od dětí a rodin, jež udržoval přilepené k obrazovce“. Navíc je sdílel s komerčními zprostředkovateli dat, aby pomohl zvýšit tržby o miliardy dolarů. „Stručně řečeno, Netflix prodával předplatné svých programů jako únik před sledováním velkých technologických společností: plaťte měsíčně, vyhněte se sledování,“ říká.
Tato interpretace je dalším posunem hranice toho, co je považováno za přijatelné. Netflix byl dáván na odiv jako platforma, která umí skvěle využít data přihlášených uživatelů. Přičemž přihlášení uživatele souhlasícího s podmínkami služby je podmínkou pro to, aby vůbec fungovala. To samé lze říct i o sociálních sítích. Právě u nich proběhl velký průlom v březnu tohoto roku, kdy kalifornský soud shledal, že platformy Meta a YouTube (vlastněný Googlem) jsou produkty navržené tak, aby způsobily závislost. Zároveň oba technologičtí giganti měli vědět, že jejich nastavení poškozuje mladé, a nic s tím neudělali.
Velký rozdíl ovšem spočívá v tom, že neblahé důsledky sociálních sítí jsou v posledních letech opakovaně vědecky zdokumentovány. Kromě negativního vlivu na psychiku nezletilých sociální sítě částečně boří funkce tradičních médií jako strážců demokracie, zamykají lidi do sociálních bublin a přispívají k polarizaci společnosti. Ve srovnání s tím se zdá zhlédnutí dvou sérií oblíbeného seriálu na jeden zátah jako prkotina. Bude tak zajímavé sledovat, jak tento soudní spor dopadne. Bude totiž do značné míry definovat přijatelnou míru práce s uživatelskými daty.
Tip redakce
Zdroj: Meta
Prohlédněte si rozsudek z konce března odsuzující velké technologické giganty v článku:
Google a Meta shledány vinnými ze závislosti dětí na sítích
