Věkový limit bude přísný. Macron vede snahu o regulaci sociálních sítí pro mladistvé na úrovni celé EU
V evropském politickém prostoru se v posledních měsících upevňuje shoda na nutnosti systémově omezit přístup dětí a dospívajících k digitálním platformám. Diskuse se již nevede o tom, zda regulovat, ale jakou věkovou hranici zvolit a jakým způsobem ji technicky vymáhat. Hlavním tématem je snaha o koordinaci pravidel napříč členskými státy EU, která by zabránila legislativní roztříštěnosti a usnadnila vynucování pravidel vůči globálním technologickým firmám.
Koordinační roli hraje Francie a prezident Macron
Klíčovou postavou současného tlaku na regulaci je francouzský prezident Emmanuel Macron. V dubnu 2026 inicioval sérii jednání s lídry ostatních členských států a následně uspořádal telekonferenci s cílem sjednotit postupy při zavádění zákazů pro nezletilé. Podle dalších zpráv Macron aktivně prosazuje celounijní shodu, aby se předešlo obcházení pravidel v rámci jednotného digitálního trhu.
Francie se v této oblasti profiluje jako lídr s konkrétním časovým plánem. Prezident již dříve vyzval k tomu, aby zákaz pro děti do 15 let vstoupil v platnost do září 2026. Aktuálně francouzské orgány zvažují konkrétní legislativní úpravy, přičemž francouzský Senát o zavedení limitu 15 let intenzivně debatuje. Součástí tohoto ambiciózního plánu je i povinnost pro všechny uživatele ověřit svůj věk, což má zajistit vymahatelnost zákona v praxi.
Evropský parlament preferuje hranici 16 let
Zatímco francouzská iniciativa operuje s věkem 15 let, struktury Evropského parlamentu (EP) se kloní k přísnější variantě. Europoslanci oficiálně uvedli, že minimální věk pro přístup k sociálním médiím by měl být 16 let. Tento postoj následně Parlament potvrdil, když vyzval k úplnému zákazu pro mladší dospívající. Poslanci také podpořili konkrétní akční plán, který má sjednotit věková pravidla napříč celým blokem.
Přístupy ostatních členských zemí a mezinárodní kontext
Podobnou cestou se vydávají i další evropské státy, které reagují na vnitrostátní poptávku po ochraně dětí v on-line prostředí. Evropské národy se postupně připravují na zavedení restrikcí, přičemž inspiraci čerpají i z mimounijních zemí, jako je Velká Británie, která již své kroky v této oblasti podniká. Konkrétní kroky oznámilo také Řecko, které plánuje zavést věkové limity pro teenagery v reakci na rostoucí obavy o jejich duševní zdraví.
Evropští představitelé v současnosti rovněž zkoumají různé modely regulace a analyzují možné dopady těchto zákazů na digitální ekosystém. Minulý týden vyšla například zpráva nadace Molly Rose Foundation založená na odpovědích 1 050 australských dětí ve věku od 12 do 15 let. Tato analýza uvádí, že 61 % dětí mělo i přes zákazy stále přístup k platformám sociálních médií.
Studie navíc odhalila to, co skeptici předpokládali: teenageři k obcházení pravidel aktivně využívají tzv. finstas (fake Instagrams). S těmito falešnými účty se starší identitou jsou odhodláni nebýt omezováni jakýmikoliv zákazy.
Tip redakce
Zdroj: Social Media Minimum Age Compliance Update
Před EU nestojí jen výzva shodnout se na rozumné legislativě. Ještě těžší bude zajistit její vymahatelnost. To, že regulace nefungují dokonale, dokládají i další analýzy. Více zjistíte v článku: Skutečně až od 16 let? Australské zákazy sociálních sítí narážejí na realitu.
