Pomůže uživatelům sociálních sítí omezení doporučovacích algoritmů? CEO Instagramu protestuje
Zdroj: ChatGPt, repro Marketing Journal
Austrálie se pouští do dalšího radikálního kroku v oblasti digitální regulace. 8. září představil její premiér Anthony Albanese legislativní balíček Digital Duty of Care. Místo plošných zákazů přichází s konceptem, který dává uživatelům do rukou možnost vybrat si, jakým způsobem budou konzumovat obsah na sociálních sítích. Představuje to příklad hodný následování i v jiných zemích? A mohlo by to negativní působení sociálních sítí vzrátit, nebo alespoň oslabit?
My Feed, My Way: Když se chronologický feed stává volbou na prvním místě
Jádrem chystaných pravidel je iniciativa s názvem „My Feed, My Way". Návrh nemíří na plošné zrušení algoritmického řazení příspěvků, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale mění výchozí pravidla hry pro každého uživatele.
Platformy by měly dle legislativy povinnost poslat novým i stávajícím uživatelům jasnou notifikaci a nabídnout jim přímou volbu ohledně jejich výchozího (defaultního) feedu. Buď se přikloní k dnes standardnímu algoritmickému doporučování příspěvků, nebo zvolí čistě chronologický feed představující příspěvky účtů, které uživatelé sami sledují (pochopitelně s reklamami k tomu, pozn. red.).
Jak uvedl v tiskové zprávě k dané legislativě premiér Anthony Albanese:
„Nejde o to dávat kontrolu vládě, jde o to dávat kontrolu lidem.“
Za porušení povinností hrozí technologickým gigantům pokuty až do výše 109,2 milionu australských dolarů. Ve srovnání s maximální pokutou ve výši až 6 % z globálního obratu, kterou hrozí Evropská unie, to sice není tak obří částka, existuje ale velmi vysoká pravděpodobnost, že takto přísná australská legislativa by se mohla stát inspirací i pro tu evropskou.
CEO Instagramu varuje před prázdným feedem
Připomeňme, že Facebook a Instagram již dnes dávají uživatelům volbu mezi chronologickým feedem a algoritmy nabízí. Instagram možnost přepnutí (“Sleduji” vs. “Pro vás”) dokonce dává přímo na hlavní obrazovku. Přesto nejde o přesně ten způsob výzvy uživatelům, jak ho popisuje australská legislativa.
I proto CEO Instagramu Adam Mosseri v reakci na australské snahy rozjel sérii brífinků s tamními žunralisty. Dle Guardian v nich obhajoval status quo. Podle jeho slov by odstranění algoritmického řazení vedlo k tomu, že platformy budou mnohem méně zajímavé a uživatelé je přestanou otevírat.
Mosseri argumentuje, že bez algoritmického rankingu by feedy zaplavily účty firem a značek, které publikují v mnohem větším objemu než běžní přátelé. Výsledkem by byl propad organického dosahu pro tvůrce a celkově chudší zážitek.
Hlavní dopady, o nichž mluví Mosseri, by se daly shrnout takto:
- Záplava značek a médií ve feedu: Protože firmy a vydavatelé postují častěji než lidé, což by bez filtru vedlo k dominanci korporátního obsahu.
- Pokles interakcí: S menším počtem otevřených aplikací se zmenšuje celkový koláč dosahů pro všechny zúčastněné.
- Ekonomický otřes pro tvůrce: Tvůrci závislí na organickém růstu by na změnu doplatili nejvíc.
Data ukazují jinou realitu
Mosseriho teorie o ztrátě prostoru pro běžné lidi a přátele má ovšem jeden háček. Běžné uživatelské příspěvky totiž tvoří výraznou menšinu už dnes.
Data z průzkumu organizace IPPR ukazují, že v současných feedech na sítích jako Instagram nebo Facebook tvoří osobní příspěvky od známých jen výraznou menšinu z celkového obsahu. Naproti tomu 35 % obsahu tvoří influenceři a doporučené příspěvky, a téměř 30 % zabírá reklama. Méně než jeden z pěti příspěvků pochází od lidí, které uživatelé skutečně znají, zatímco více než třetina je od lidí, které neznají.
Meta sama přiznává, že organická viditelnost běžných uživatelských příspěvků dlouhodobě klesá a systémům trvá obrovské úsilí (například pomocí nových projektů typu Friend Bubbles) vůbec propojit obsah od skutečných přátel tak, aby v algoritmu uspěl.
Tvrzení, že algoritmy chrání prostor pro lidi před nadvládou firem, tak v roce 2026 působí poněkud pokrytecky. Sítě se dávno proměnily v zábavní platformy postavené na zájmech, nikoliv na sociálním grafu přátel.
Konec nekonečného hněvu, nebo začátek nudy?
V jádru debat o chronologickém feedu stojí konflikt mezi obchodním modelem platformy a duševní pohodou uživatelů. Algoritmy sice udržují lidi v aplikacích déle, ale prokazatelně amplifikují vztek a polarizaci. Rage-bait zkrátka funguje. Úniky informující o tom, že společnost Meta o negativních dopadech svých platforem na duševní zdraví zejména teenagerů ví roky a nic s tím neudělala, už nejsou jen medializovanými skandály, mají svůj dopad. Před 2 týdny Meta uzavřela mimosoudní dohodu v hodnotě až 18 miliard dolarů s koalicí 52 generálních prokurátorů ze Spojených států, která firmu vinila z vědomého vytváření návykových funkcí poškozujících duševní zdraví dospívajících. Součástí dohody přitom je, že mladiství v USA dostanou možnost přepnout na čistě chronologický feed bez doporučovacích systémů a rodiče jim mohou tuto volbu nastavit jako povinnou. Detaily ujednání přitom ke všem ochranným opatřením zavazují i konkurenci, zejména pak TikTok.
Je nicméně bláhové předstírat, že hranice 15 nebo 16 let uchrání děti a dospělí si se sociálními sítěmi poradí bez toho, aby na ně měly negativní vliv. Navržená australská legislativa proto dává větší možnost ochrany všem uživatelům.
Z pohledu veřejného zdraví to může být prospěšné.
Otázkou zůstává, jak moc reálný onen návrat ke kořenům vlastně bude. Jak upozorňujeme výše, většina platforem totiž možnost přepnout na chronologický feed už teď nabízí, ale část ji schovává hluboko v nastavení. Ještě větší překážka pro naplnění zamýšlených efektů legislativy ovšem spočívá v tom, že uživatelé si na pohodlí algoritmického krmení zvykli a více návykové a poutavé podoby sociálních médií se nebudou chtít vzdát.
Tip redakce
Zdroj: Gemini, repro Marketing Journal
Mimosoudní vyrovnání v USA zavádí přísné limity používání Instagramu a Facebooku pro teenagery, včetně vypnutí automatického přehrávání videí nebo zákazu zkrášlovacích filtrů. Meta sice zaplatí miliardy, podmínkami dohody však chytře zatápí i konkurenci.
