Stav blogosféry v roce 2010, aneb jak se mají profesionální blogeři - 1. díl

25. 11. 2010 | Handl Jan
Server Technorati představil letošní studii “State of the Blogosphere”. Jak jsou na tom prefesionální blogeři a dá se blogováním vůbec uživit? Jak používají sociální sítě a píší o značkách? Jaká je vůbec role reklamy v blogosféře? Co si o blogování myslí spotřebitelé? A skutečně blogování začínají vládnout maminky?

Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu

Server Technorati představil letošní studii “State of the Blogosphere”. Jak jsou na tom prefesionální blogeři a dá se blogováním vůbec uživit? Jak používají sociální sítě a píší o značkách? Jaká je vůbec role reklamy v blogosféře? Co si o blogování myslí spotřebitelé? A skutečně blogování začínají vládnout maminky?

Odpověď na tyto a mnoho dalších otázek se pokoušejí najít lidé z Technorati Media ve svém každoročním výzkumu “State of the Blogosphere”. Ostatně tou nejdůležitější a nejčastější otázkou, se kterou se lidé z Technorati setkávají, je prosté “jak se stát známým blogerem?”. Letos vyšla již v pořadí sedmá studie, první ročník proběhl v roce 2004, tedy právě uprostřed celesvětového boomu blogování. Server Technorati je zaměřen na vyhledávání mezi blogy a s tím spojené analýzy. Prohledává přes sto milionů anglicky psaných blogů a v této oblasti nemá konkurenci. Velmi prestižní a sledovaný je žebříček TOP 100, ve kterém se umísťují nejznámější a nejčtenější blogy světa, například The Huffington Post, TechCrunch a Mashable.

Blogům se daří pořád stejně - změnil se pouze jejich přístup

Shrnutí za rok 2009 prý ukázalo, že profesionální blogeři a blogy rozhodně nestrádají, spíše naopak. Do svého zaměstnání ovšem profesionální pisálkové investují více času a zdrojů, nejde rozhodně o procházku růžovou zahradou, při které jim létají pečení holubi sami do úst. Většina blogerů se věnuje konkrétním značkám a produktům. Autoři studie prý mluvili s dvaceti top blogery (včetně Arianny Huffingtonové a Michaela Arringtona – tedy zástupců dvou podle žebříčku nej blogů) a ptali se, jak se odlišit a být úspěšný. Odpověď byla jednoznačná, do psaní a ostatních souvisejících činností je potřeba dát vášeň (neboli v originále “be passionate”. Pro letošek přibyly do výzkumu nové otázky a cíle, třeba jaký je vztah blogerů a značek, jak nové technologie ovlivňují blogování, důvěra spotřebitelů v blogy a další pro marketéry zajímavá témata. Průzkum byl prováděn mezi více než sedmi tisíci blogerů, další dílčí a podrobnější data byla získávána například rozhovory s blogujícími ženami. Právě ženy a blogování tvoří zajímavý fenomén, který se vyplatí sledovat. Už jenom kvůli tomu, že o nákupech určitých produktů a služeb rozhodují skoro výhradně ženy.

Typický bloger - muž do 44 let, který má blog jako hobby už více než dva roky

Jaké je tedy složení blogerů? 65 % z nich má blogování jako hobby, nevykazuje žádné příjmy pocházející z blogování. Hobby blogeři měří svůj úspěch podle vlastního uspokojení, které jim blogování přináší. Na druhém místě jsou lidé spadající do kategirie “self-employed”, tedy ti, kteří blogují na plný nebo částečný úvazek pro sebe, nebo svojí firmu. Více než polovina z nich má firmu, která nějak souvisí s blogování, a celá pětina z nich tvrdí, že jejich blog je zároveň jejich firmou. Třetí nejpočetnější skupinou jsou “part-timeři”, mezi něž se řadí 21 % blogerů. Jsou to lidé, kteří mají z blogu nějaký příjem nebo je blogování součástí jejich zaměstnání. Tito blogeři měří úspěch podle statistik blogu. A konečně každý stý z blogerů účastnících se výzkumu je “corporate bloger”, tedy bloguje na plný úvazek pro svého zaměstnavatele. Tito opravdu profesionální blogeři prý velmi často přicházejí na své místa z tradičních médií, jde tedy o zkušené novináře. Pokud bychom se měli podívat na srovnání zastoupení jednotlivých kategorií blogerů mezi lety 2009 a 2010, je vidět, že trochu ubývá hobby blogerů a corporate blogerů.

Docela očekávané je sociodemografické zařazení blogerů, ze dvou třetin jde o muže, 65 % blogerů je ve věkové skupině 18 – 44 let. Blogeři jsou velmi vzdělaní a jejich domácnosti mají naprůměrné příjmy, 81 % z nich bloguje déle než 2 roky. Profesionální blogeři věnují blogu více než 10 hodin týdně, tedy více než čtvrtinu běžného pracovního úvazku. Průměrný počet provozovaných blogů na jednoho profesionálního blogera je 3,5. Toto je pro někoho možná překvapivý údaj, který ale demonstruje, že je velmi obtížné uživit se psaním pouze jednoho blogu. Celých 11 % blogerů z výzkumu uvedlo, že blogování je jejich hlavním příjmem. To, že se blogeři velmi často rekrutují z klasických médií, demonstruje fakt, že celá třetina z nich někdy v klasických médiích pracovala. Velkou část blogerů tedy skutečně tvoří přeběhlíci z novin a internetových médií. Ještě zajímavější je, že 27 % z blogerů v médiích stále pracuje. Tuto skupinu je možné označit za novináře, kteří si přivydělávají blogováním. Blogy se začínají čím dál tím více prolínat s mainstreamovými médii, a to nejenom díky personálnímu propojení. 48 % blogerů si myslí, že blogy budou za pět let hlavním zdrojem informací. Optimismus tedy blogerům rozhodně nechybí.

Bloggeři a sociální sítě

Profesionální blogeři jsou velmi zkušení ve využívání Facebooku, velmi často mají pro své blogy zřízené fanouškovské stránky. 87 % blogerů Facebook používá a 81 % na Facebooku propaguje svůj blog. Facebook dále slouží blogerům hlavně k diskuzi se čtenáři a podpoře návštěvnosti. Polovina blogerů říká, že jim Facebook přináší více návštěvníků než před rokem. Twitter je mezi blogery skoro tak populární jako Facebook, používá ho 88 % profi blogerů a 73 % hobby blogerů. Polovina blogerů linkuje na Twitteru své články, třetina blogerů označuje Twitter za lepší zdroj návštěvnosti než před rokem. V tomto ohledu tedy Twitter za Facebookem trochu pokulhává. Dále jsou na žebříčku sociálních sítích využívaných blogery LinkedIn a YouTube, které používá polovina blogerů. Následují Flickr, Del.icio.us Stumble Upon, Picasa, Digg a Fourquare. Mezi nejméně využívané sociální sítě, na které se výzkumníci ptali, patří Orkut, Friendster a Yelp. Jako zdroj návštěvnosti se sociálních sítí ale pořádně fungují jenom Facebook a Twitter. Celkovému žebříčku zdrojů trafficu vévodí tagování článků, Twitter, Facebook, Google a zalistování na Technorati.

Článek pokračuje druhým dílem zde.


To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: