Meta vydělává miliardy na podvodných reklamách. Loni mohly tvořit až 10 % z reklamních příjmů společnosti

Společnost Meta, vlastník Facebooku, Instagramu, Threads a WhatsAppu, toho má prostě moc. S více než 3 miliardami uživatelů na těchto platformách nedokáže filtrovat nenávistný obsah ani dezinformace. A s požehnáním aktuálního prezidenta USA to dokonce dokáže prodávat jako boj za svobodu slova. Aktuální zjištění Reuters ovšem ukazuje, že z další složky toxického obsahu ve svých platformách si toho moc nedělá. Lidé kvůli němu přicházejí o peníze, ale Meta z toho má miliardy dolarů.

Mluvíme o falešné reklamě lákající na zboží, které nebude zasláno, nebo například na podivné investiční scamy. Nedá se říct, že by Meta tento obsah nepotírala vůbec, ale její snaha je nedostatečná. V Reuters získali interní zprávu společnosti Meta, v níž se uvádí, že na jejích platformách se denně objeví 15 miliard „vysoce rizikových“ falešných reklam. Meta pravděpodobně nemá možnosti je potlačit zcela, ale rozhodně se o to nesnaží naplno. Dle zmíněných interních dokumentů Meta plánovala v roce 2024 získat přibližně 10 % svých celkových ročních příjmů – tedy zhruba 16 miliard dolarů – z podvodných reklam.

Jak Meta zachází s podvodnými inzerenty

Způsob, jakým Meta přistupuje k podvodným inzerentům, je sám o sobě ukázkou složitosti digitálního reklamního ekosystému. Společnost zakazuje inzerenty pouze tehdy, pokud její automatizované systémy předpovídají s minimálně 95% jistotou, že páchají podvod. Pokud si je Meta méně jistá, ale stále věří, že inzerent je pravděpodobný podvodník, účtuje vyšší sazby za reklamy jako penalizaci. Podezřelí marketéři musí platit více za výhru v reklamních aukcích, což má dopad na jejich zisky a snižuje počet uživatelů vystavených jejich reklamám.

Dalším rozměrem je ale to, že když jako inzerent víte, že žádné zboží neodešlete nebo prodáváte nafouknuté nic, můžete si dovolit na reklamním rozpočtu připlatit. Tato praxe pak zvyšuje cenu za reklamu pro všechny inzerenty. Následující přehled vývoje průměrné ceny za reklamu, respektive jejího procentuální růstu v mezikvartálním srovnání, jasně ukazuje, jak výrazně v posledních dvou letech narůstá.


Zdroj: Meta

Navíc systém personalizace reklam Meta problém ještě prohlubuje. Dokumenty uvádějí, že uživatelé, kteří kliknou na podvodné reklamy, pravděpodobně uvidí více podobných – algoritmus totiž doručuje reklamy na základě zájmů uživatelů.

Sandeep Abraham, bývalý vyšetřovatel bezpečnosti Meta a odborník na podvody, který nyní provozuje poradenskou společnost Risky Business Solutions, komentoval situaci pro Reuters ostře:

„Přijímání příjmů ze zdrojů, u kterých Meta podezírá, že páchají podvody, poukazuje na nedostatek regulačního dohledu nad reklamním průmyslem. Pokud regulátoři netolerují, aby banky profitovaly z podvodů, neměli by to tolerovat ani v technologickém sektoru.“

Meta na kritiku reaguje prostřednictvím svého mluvčího Andyho Stonea, který pro Reuters uvedl:

„Dokumenty, které Reuters získal, představují selektivní pohled, který zkresluje přístup Meta k podvodům a podvodným schématům. Agresivně bojujeme proti podvodům a podvodným schématům, protože lidé na našich platformách tento obsah nechtějí, legitimní inzerenti ho nechtějí a my ho také nechceme. Za posledních 18 měsíců jsme celosvětově snížili uživatelské hlášení podvodných reklam o 58 procent a v roce 2025 jsme zatím odstranili více než 134 milionů kusů podvodného reklamního obsahu.“

Obhájce Meta by také mohli upozornit na to, že podvodné reklamy nejsou jen na jejích platformách. Například v reklamní síti Googlu a zejména na YouTube se objevují také ve velkém. Zmíněná interní zpráva nicméně i sama říká, že „scammeři“ se k inzerci na Meta platforms dostanou snadněji než na Googlu. Nejde jen o reklamy placené, denně se má objevit na 22 miliard tzv. organických podvodných reklam, mezi které Meta počítá například scamy na Facebook Marketplace a různé podvodné nabídky ve facebookových skupinách.

Ač nyní Meta mluví o tom, jak se s podvodnou reklamou snaží zatočit, evidentně to není dost. Ve zveřejněné interní zprávě Meta také stanovila omezení, kolik příjmů je ochotna ztratit v důsledku opatření proti podezřelým inzerentům. V první polovině roku 2025, jak uvádí dokument z února, nesměl tým odpovědný za prověřování pochybných inzerentů přijímat opatření, která by společnost Meta stála více než 0,15 % jejích celkových příjmů. To představuje asi 135 milionů dolarů z 90 miliard dolarů, které Meta vygenerovala v první polovině roku 2025.

Jde tak doslova o plivnutí do tváře obětem kyberzločinu. S aktuálním prezidentem USA nehrozí Meta žádné výrazné pokuty na domácí půdě. O změnu se může snažit EU, která se dosud nikdy ani nepřiblížila k v zákoně o digitálních službách (DSA) jmenované pokutě pro velké online platformy ve výši 6 % z celkového hrubého globální obratu. Nyní má pro to pořádnou záminku. Pro možnou odvetu Trumpa v podobě zpřísnění cel pro evropskou ekonomiku se ale velmi pravděpodobně k maximální pokutě neodhodlá.

Kam dál?

Zdroj: Meta

CEO Meta se snaží zavděčit Donaldu Trumpovi. Ověřování pravdy u příspěvků není potřeba, říká Mark Zuckerberg. Fact-checking týmy pro Facebook, Instagram a Threads nahradí uživateli tvořené Community Notes, podobně jako na X.