Studie ukazuje, jak málo stačí k polarizaci uživatelů na X. Tradiční kanály propagandy nesahají Muskově platformě ani po kotníky

Zdroj: Elon Musk/X; BBC

O polarizaci, zavírání v názorových bublinách a potenciální škodlivosti sociálních sítí se mluví minimálně od roku 2016, kdy začali odborníci zkoumat, jak sociální sítě napomohly do prezidentského úřadu Donaldu Trumpovi. Přes skandál Cambridge Analytica a řadu dalších příkladů nastavení algoritmů sociálních sítí škodících společnosti se zdá, že se tato situace nezlepšuje. Výsledky aktuální studie vědců ze Stanford, Johns Hopkins, Northeastern a Washington University dokazují, že dopady polarizujících příspěvků na X mohou výrazně ovlivnit náhled uživatelů na svět.   

Pokus probíhal v roce 2024 v době kampaně spojené s americkými prezidentskými volbami na téměř tisíci profilů uživatelů X. Vědci dobrovolníkům řekli, že budou přes rozšíření sledovat jejich kanál příspěvků (feed). Dokázali ale ve skutečnosti ovlivnit i obsah v něm.  

Jedné skupině uživatelů zobrazovali více polarizujících příspěvků a druhé skupině méně. Mezi rozdělující obsah patřil ten, který podporuje nedemokratické praktiky, násilí proti podporovatelům druhé politické strany (v USA rozdělení republikáni vs. demokraté, pozn. red.) a odpor ke konsensu u společenských témat. Pochopitelně nechyběly ani dezinformace nebo zaujaté hodnocení událostí.

Po týdnu čtení mezi skupinami jen jemně upraveného obsahu výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Dle vědců vystavení tomuto typu příspěvků „významně ovlivnilo“ pocity polarizace uživatelů a zesílilo smutek a hněv. Spoluautor studie Tiziano Piccardi z Johns Hopkins University k tomu uvedl:

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní. Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Myslel tím přitom míru polarizace v období mezi lety 1978 až 2020. U platformy X, kterou jako Twitter koupil v roce 2022 Elon Musk, využívali vědci stránku „For You“, v níž algoritmus lidem doporučuje obsah, u něhož je největší pravděpodobnost, že vyvolá zapojení uživatelů a stráví u něj co nejdelší dobu. Podobný cíl i typu feedu mají ovšem také další sociální sítě, včetně Instagramu a TikToku.

Algoritmy mají rády polarizaci, zvyšuje engagement

Platforma X nicméně po nástupu Muska začala ustupovat od moderace obsahu a zvýšil se na ní počet polarizujícího obsahu. A mnohdy tomu přispívá sám Elon Musk, který například v roce 2024 sdílel fotku poražené prezidentské kandidátky s textem, že by se chovala v první den v úřadu jako komunistická diktátorka. Tento příspěvek měl 84 milionů zobrazení.

Studie ocenila i to, že u druhé skupiny se naopak míra jejich polarizace snížila:

„Úspěch této metody ukazuje, že ji lze integrovat do umělé inteligence sociálních médií, aby se zmírnily škodlivé osobní a společenské důsledky. Zároveň naše analýzy engagementu ukazují praktický kompromis: zásahy, které snižují ranking antidemokratického a stranického obsahu (ovlivňující jeho zobrazení ve feedu, pozn. red.), mohou krátkodobě snížit objem engagementu.“

A to dle autorů představuje výzvu pro obchodní modely na engagementu založené. Obsah, který vyvolává silné reakce, generuje větší engagement. A velmi úspěšný je v tom obsah, jenž v sobě nese vymezení „my versus oni“ nebo přímo vzbuzuje strach.

Čtyři roky staré vědectví whistleblowerky Francis Haugen o vnitřním fungování Meta  toto potvrzuje. Ta v roce 2019 nastoupila do společnosti Meta jako produktová manažerka v týmu pro občanskou integritu. Ten se zaměřoval na otázky související s volbami po celém světě, ale měl pochopitelně nejvíce napilno před americkými prezidentskými volbami v roce 2020. Sama se cítila povolána bojovat s dezinformacemi. Pocit, že se to daří, ovšem vystřídala deziluze po zmíněných prezidentských volbách, kdy přestala být její agenda prioritou a oddělení pro občanskou integritu se začalo upozaďovat. Platforma se ale brzy vrátila ke starým algoritmům, které oceňovaly engagement nade vše ostatní. To dle Haugen přispělo k útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitolu 6. ledna 2021. „Jakmile bylo po volbách, vypnuli je nebo změnili nastavení zpět na to, co bylo předtím, aby upřednostnili růst před bezpečností. A to mi opravdu připadá jako zrada demokracie," řekla.

Čtyři roky poté jsme v situaci, kdy je Donald Trump opět u moci. Elon Musk s ním sdílí volný přístup k obsahu na internetu a do jeho zvolení přímo investoval stovky milionů dolarů. Důsledkem tohoto přístupu je i to, že je X rejdištěm botů, co polarizující obsah distribuují. To ukázal například před pár týdny jen krátce trvající update X, který ukazoval, kde byl účet založen a z jaké země publikuje.
 



Platforma X je místem, kde polarizace kvete, ale rozhodně v tom není mezi sociálními médii zcela výjimečná. Mark Zuckerberg z Meta sepřizpůsobil Trumpovým požadavkům na „sociální sítě bez filtru“, tedy se sníženým potíráním dezinformací a upozaděnou moderací obsahu.  

Zjištění vědců tak dává jistou naději či návod, jak by šlo polarizaci v mnoha společnostech snížit. V současné době není ovšem příliš představitelné, že by na to vůdci sociálních sítí přistoupili.

Tip redakce

Zdroj: Meta

Přečtěte si o nečekaném obratu CEO Meta v článku:

Zuckerberg otáčí kormidlem. Meta končí s ověřováním faktů, inspiruje se na síti X


Připomeňte si již dříve publikovaná zjištění o fungování Meta v článku:

Kontroverzní obsah a diskuze plné hádek udrží lidi na platformách Facebooku, říká whistleblowerka Frances Haugen