YouTube smazal kanál Tomia Okamury. Ten za tím vidí tvrdou cenzuru

27. 7. 2020 | Petr Michl
Předseda SPD Tomio Okamura zažívá „na vlastní účty“, jak je přízeň sociálních médií vrtkavá. Nedávno mu hrozil banem Facebook, nyní mu YouTube přímo zrušil účet.
„Můžete mít ty nejlepší taktiky na světě a peníze. Když budete mít špatně strategii, neuspějete.“ 1
  • Jak zlepšit efektivitu prodeje?
  • Jak komunikovat se zákazníky?
  • Jak vycházet vstříc klientům?
  • Jak zpracovat funkční strategii?
Nezůstávejte pozadu!
Zanechte nám kontakt, obratem se s vámi spojíme.
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
1 1 zdroj: Mark Ritson


Zdroj: YouTube / Tomio Okamura

Předseda SPD Tomio Okamura přišel v pátek 24. 7. o svůj kanál na YouTube. Sám to považuje za důkaz tvrdé cenzury a porušování svobody slova.

Okamura na svém facebookovém účtu uvedl:

Nastupuje tvrdá cenzura. YouTube mi včera bez jakéhokoli předešlého upozornění zrušil můj kanál. Důvodem zrušení je podle všeho to, že jsem opakovaně zveřejňoval videa, na kterých byly vyobrazeny násilné a kriminální činy migrantů v západní Evropě a „bojovníků proti rasismu“ v rámci hnutí Black lives matter v USA. Zrušením mého profilu mi hrozí také Facebook. Jsme svědky tvrdé cenzury a nastupující totality. Jsem ze strany YouTube cenzurován za to, že nesouhlasím s nelegální migrací, islamizací a s politikou EU, a upozorňuji na nebezpečí, která to přináší.“



Před necelými dvěma týdny Facebook pohrozil zrušením FB stránek hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), samotného Tomia Okamury a místopředsedy Radima Fialy. Facebook prý ve svém varování uváděl, že tato hrozba existuje „v důsledku pokračujícího porušování  zásad komunity“.

Dle Okamury jde v případě YouTube i Facebooku o „hrubý útok na svobodu slova, útok na základní občanské svobody dané Listinou základních práv a svobod a za porušení volné soutěže politických stran daných ústavních pořádkem ČR“. U Facebooku jeho pravidla zakazují například šířit informace nezákonné, zavádějící, diskriminující nebo podvodné. Youtube pravděpodobně vadilo zveřejňování „videí s násilnými nebo krutými záběry, jejichž záměrem je především šokovat“, zákaz takového obsahu je také součástí jeho Zásad.

Právě podobný obsah je totiž něčím, co vyvolalo dočasný bojkot video platformy od velkých inzerentů již v roce 2017. YouTube od té doby rozhodně nebyl bez dalších skandálů, ale mnohem více si hlídá tzv. „brand safety“. V roce 2018 byl i z těchto důvodů smazán YouTube kanál tvůrce a šiřitele konspiračních teorií Alexe Jonese a jeho portálu InfoWars. YouTube v tu dobu nebyl sám, hybatelem mazání byl Apple, posléze se přidaly mimo YT i Spotify, Facebook, LinkedIn a Pinterest.

Silný precedens pro vymazání přítomnosti nepohodlného uživatele z online povrchu tu tedy je, a to navzdory dlouhodobé nechuti zejména Facebooku stavět se do role arbitra toho, kde je pravda a jaký názor je správný. Náhled Okamury, že soukromé americké společnosti musí publikovat cokoliv, co si usmyslí, protože má na to přece právo, je mimo. Obzvláště u Facebooku, kde je sám Okamura králem banování jakéhokoliv náznaku opozičního názoru na jeho účtech, to vyznívá dokonce tragikomicky.

V jeho vyjádření se ale dají najít i racionální základy. A to v tom, že obsah politiků by neměl být mazán algoritmy nebo automaticky na základě smrště označení za nevhodný obsah uživateli. Obojí by mělo být spíše impulsem k revizi obsahu, kterou ovšem neučiní unavený pracovník někde na Filipínách, ale někdo se znalostí češtiny (případně obecně „jazyku příspěvku“) a kontextu. Automatický ban například po organizované smršti nahlašování obsahu politického oponenta by totiž za stávající situace mohl skutečně vést k narušení politické soutěže. Facebook, YouTube a další platformy se staly tak zásadní v utváření názorů veřejnosti, že potřebují přijmout některá pravidla platící pro klasická média. K jejich proměně zatím přispívají zejména hrozby výpadku příjmů od inzerentů. Jistě by proto nebylo od věci, kdyby v této oblasti existovala pravidla na našem území například odsouhlasená státy EU.


Tip redakce: 

Nepřehánějí to značky se svou snahou mít inzerci jen vedle nezávadného obsahu? Ne tak docela. Naznačuje to slespoň studie, která říká: jakékoliv spojení brandu značky s nebezpečným obsahem má zásadní vliv na vnímání značky i chuť k nákupu.

Štítky dokumentu: Facebook YouTube
Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.