Sociální média by neměla umožňovat podněcování strachu, nenávisti a násilí. Hromadný ban konspirátora Alexe Jonese dává naději na změnu

Světoznámý šiřitel konspiračních teorií, Alex Jones, si neškrtne už ani na YouTube. Po Applu, Spotify a Facebooku se tak jedná o další společnost, která se rozhodla vymazat ze své platformy veškerý obsah, který s osobou Alexe Jonese a jeho kanálem InfoWars souvisí.

Jones své odběratele obohacoval o kontroverzní názory týkající se americké vlády, mimozemské invaze nebo nebezpečných vakcín. Mezi jeho nejznámější kousky patřilo nařčení, že za teroristickými útoky na New York a Washington v roce 2001 stojí samotná vláda, zpochybnění přistání Američanů na Měsíci a označení střelby na základní škole Sandy Hook v Connecticutu, při které bylo zavražděno 20 dětí a 6 dospělých, za hoax, na němž se podílela řada podplacených herců.

Společnost už v červenci několik jeho videí smazala a udělila mu varování. Později měl obejít 90denní zákaz živého vysílání na svém kanále tím, že vysílal živé přenosy na jiných s jeho osobou spojených kanálech. Když mu pak YouTube znepřístupnil jeho hlavní kanál s 2,4 miliony odběratelů a Jones se zákaz pokusil znovu obejít, došla společnosti trpělivost a pro opětovném porušování pravidel smazala všechny účtů spojené s Jonesovou osobou.

Ne všechny fake news si jsou rovny

Nutno podotknout, že za tolik radikálním řešením situace patrně stojí také tlak široké veřejnosti, která na nenávistný obsah InfoWars již delší dobu upozorňovala prostřednictvím on-line protestů a obviňovala Facebook i YouTube z ignorace porušování jimi nastavených pravidel.

Facebook ještě před pár týdny uváděl, že fake news nebude mazat, ale pouze je algoritmicky upozadí.

We see Pages on both the left and the right pumping out what they consider opinion or analysis – but others call fake news. We believe banning these Pages would be contrary to the basic principles of free speech.

— Facebook (@facebook) 12. července 2018

Instead, we demote individual posts etc. that are reported by FB users and rated as false by fact checkers. This means they lose around 80% of any future views. We also demote Pages and domains that repeatedly share false news.

— Facebook (@facebook) 12. července 2018

Nyní ovšem zcela obrátil. Tiskový mluvčí se v rámci rozhovoru pro BuzzFeed vyjádřil v tom smyslu, že Jonesův obsah fakticky neporušuje standardy společnosti, nyní stránky smazal a v rozhovoru pro The Guardian své rozhodnutí zdůvodnil následovně:

„Bylo nám nahlášeno několik stížnosti na porušení pravidel v rámci stejné stránky. Po jejich přezkoumání jsme zhodnotili, že obsah stránek porušuje naši politiku, že je diskriminující a používá dehumanizující jazyk k popisu lidí, kteří jsou transgender, muslimové či uprchlíci a napomáhá tak k šíření nenávisti.”

Svůj podíl na přehodnocení má zajisté také značná medializace potíží pozůstalých obětí střelby v Sandy Hook. Ty čelily četným nenávistným útokům od fanoušků Alexe Jonese. A nepředstavujte si jen nějaké ošklivé komentáře nebo maily, šlo i o časté výhružky smrtí. Rodiče Noaha Poznera, který byl zastřelen v jeho 6 letech s dalšími 19 dětmi, se kvůli obtěžování konspiračních bláznů prý museli už sedmkrát přestěhovat.  

Mluvte si o právu udělat si názor na cokoliv, ale hůře se to dělá, když lze poukázat na to, že falešné zprávy od Alexe Jonese způsobují to, že jeho obdivovatelé dělají peklo na zemi rodičům, kteří se musí vyrovnávat se ztrátou vlastního dítěte. Rodiče Noaha Poznera se dokonce museli odstěhovat tak daleko, že nemohou pravidelně navštěvovat jeho hrob.

Apple jako hybatel

Jako první odstranil veškeré Jonesovy podcasty ze všech svých platforem Apple. Své jednání obhájil tím, že na svých platformách nehodlá tolerovat žádné projevy nenávisti. Během několika hodin na tento akt navázala také streamovací služba Spotify a Facebook. Jones na tuto z jeho pohledu nespravedlnost tak musel reagovat na svém Twitteru a využít streamování v rámci platformy Periscope. Otázkou však je, zda se i tyto k velkému banu na mistra konspirací nepřipojí. 

Je tu nový precedens o fake news?

Facebook i další sociální média se dosud víceméně vyhýbala mazání falešných zpráv. Jednou z motivací je přitom snaha nepřiznat zodpovědnost za obsah, který se na ně nahrává. I proto se Mark Zuckerberg při svém slyšení před americkým Kongresem po medializaci skandálu Cambridge Analytica vynasnažil zdůrazňovat, že nereprezentuje médium, ale platformy.

Ban InfoWars naznačuje, že je tu nějaká hranice. Že konspirace a nenávistné řeči mohou mít efekt i v reálném světě a není přijatelné, aby Facebook, YouTube či Spotify byly jejich trubadůrem a odvolávaly se na absolutní svobodu slova donekonečna.

Facebook, který se tak po celou dobu své existence prezentoval jako platforma, na které je možné vyjádřit svůj vlastní názor a který hájí práva svých uživatelů, se tak ocitl v soukolí nastavených regulí a pasoval se do role soudce, který sám rozhoduje o tom, co je a co není fake news.

Zůstává však otázkou, nakolik byl krok sociálních platforem důsledkem jednání Applu a zda další mazání profilů a obsahu spojeného s fake news bude vyžadovat další hrozbu PR blamáže a velkou medializaci, nebo zda zmíněná sociální média a obsahové platformy začnou tento problém řešit, když nastává.  

Držení se pozice přístavu svobody slova bez jakéhokoliv omezení je totiž pokrytecké. Všechna sociální média mají nějaká pravidla pro obsah, který na nich lze či nelze sdílet. A povětšinou jsou motivována snahou neodradit inzerenty. Jen pro připomenutí: na Facebooku zahrnovala například zákaz fotografií kojících žen. Nedávno byly aktualizovány tzv. Zásady komunity, které zakazují nenávistné slovní projevy. Jejich definici Alex Jones porušoval opakovaně. Rozhodnutí mu dát zákaz tak není podvolením se nějaké agendě omezující svobodu slova, ale pouhé následování obsahových pravidel soukromě vlastněné platformy. Alex Jones sice nyní hraje kartu utlačovaného mučedníka a pro okruh jeho věrných následovníků to je jistě uvěřitelné. Mnohem důležitější ale je, že jeho příklad dává naději, že když ne fake news jako takové, tak minimálně nenávistné projevy by mohly být nejen na Facebooku, ale i dalších vlivných platformách, skutečně upozaděny. Jejich vedení si nyní pravděpodobně uvědomuje, že odhalená bradavka nenadělá tolik škody jako podněcování strachu a násilí. Je na čase, aby se podle toho začalo konzistentně chovat.

Zdroje: polygon.com, theguardian.com, wired.com