NMI 2012 - pořádná dávka inspirace novými médii

26. 1. 2012 | Michl Petr
New Media Inspiration za sebou mají první ročník, při udržení kvality debutu se ale můžou stát zavedenou značkou.

První ročník New Media Inspiration vznikl v hlavě internetové osobnosti roku 2011, Josefa Šlerky. Po návštěvě podobně zaměřené akce, kde se dle něj pronášely příliš často jen prázdné slogany, si postěžoval na Twitter a několik reakcí ve stylu: „Tak si to udělej lepší,“ ho přesvědčilo, že to vlastně není vůbec špatný nápad. Po účasti na akci to můžeme jenom potvrdit.

 

K novým médiím bychom klidně mohli přidat adjektivum sociální. I tak trochu o tom byla prezentace Patrika Zandla otvírající celý den. Skvělé rétorické schopnosti přednášejícího pozvedly i poměrně široké téma. Velmi zajímavé bylo nastínění postojů jednotlivých generací k práci, vzdělávání či trávení volného času. Obecný trend posiluje týmovou hru. Ze zajetí sociálního propojení se jen tak nevymaníme. Další přednášející se pak zaměřovali především na to, jak nová média analyzovat a uchopit.

Analyzujeme nová média

Pavel Ungr se poprvé ujal „řeči čísel“. Jako senior SEO konzultanta společnosti H1.cz ho zajímá, jaký vliv mají sociální sítě na ranking při vyhledávání. Představa, že to, co je na Facebooku, tam také zůstane, je zcela mylná a platí to i pro další sociální kanály. Více než vysvětlující byla prezentace malého testu. Při něm byla vytvořena stránka, na kterou nevedly žádné odkazy. Na stránce se objevila vskutku unikátní slova „Velevajíčko na zhniličku“. Pak stačilo jen pár tweetů s klíčovými slovy a Google stránku indexoval do čtyř hodin.

 

Google využívá svoje dominantní postavení na trhu vyhledávačů i pro propagaci své sociální sítě. Se službou Search plus Your World začleňuje do faktorů rankingu výsledky z Google+, přičemž se objevuje kritika, že tak nečiní tak zodpovědně u Facebooku a Twitteru. Pozadí této služby stojí na tom, že Google předpokládá, že se přátelé zajímají o stejné věci. Zástupce českého velikána Seznam.cz, Dušan Janovský, přiznal, že sociální sítě zatím indexuje částečně. Například na tom, aby mohl zahrnout do faktorů vyhledávání i Twitter, se v současné chvíli teprve pracuje.

Twitter byl přitom označen zásadní nástroj k ovlivnění firemní reputace, bohužel především v tom negativním smyslu. Na malém českém rybníčku twitteristů je téměř převaha geeků a lidí, jež se o sociální sítě zajímají a píší o nich. Na kauze restaurace Trattoria Laura je pak vidět, že jeden přešlap na facebookové stránce může vést k lavině negativní publicity. Zároveň je upozorněním na to, že když se do vás opře Daniel Dočekal, jste ztracení. Ostatně jeho pojednání o haštěřivé majitelce restaurace z června 2011 se objeví při vyhledávání podniku na Googlu stále hodně vysoko. Přednášku Pavla Ungra naleznete na SlideShare.


Firemní komunikace nejen na Facebooku

Výzva k nepřehlížení tradičních komunikačních kanálů zazněla z úst Martina Petráška, spolumajitel společnosti eMerite. Zdůraznil, že Facebook není kanálem, kam by lidé chodili a priori debatovat o značkách. V jeho rámci se o nich baví jen 20 – 40 % uživatelů. Důležitější tak jsou často odborná diskusní fóra, v kterých spíše participují pravděpodobnější potenciální kupci se zájmem o konkrétní produkt či segment. Často zdůrazňovaná facebooková metrika Talking About This má omezenou vypovídací hodnotu, neříká totiž, jestli se o věci mluví v dobrém nebo špatném. Výše zmíněná Trattoria Laura měla jistě TTA rekordních rozměrů, ale dodnes ji to jistě vadí. Proto je potřeba měřit sentiment a počítat s kontextem. V současnosti dokáže software předpřipravit podklady, ale analýza rozlišující například ironii či sarkasmus pak musí být zpracována člověkem. Kompletní prezentaci si prohlédněte zde.

Trochu protichůdné informace v odpoledním blogu poskytly dvě dámy. Dle informační a PR pracovnice, Olgy Biernatové, není Facebook prodejním kanálem, ač by si to mnoho obchodníků přálo. Lidé chodí na Facebook z 67 % za zábavou či komunikovat se svou rodinou a přáteli (89 %). Je ovšem skvělou platformou pro poznání fanoušků v komentářích a také z veřejně prezentovaných zájmů (hudba, seriály, filmy, oblíbený web).

 

Specialistka sociálních médií H1.cz, Eliška Hutníková, se snažila výše zmíněnému částečně oponovat. Je pravdou, že lidé na FB nechodí nakupovat, ale to stejné se dá říct ke čtení článků na různých serverech, na kterých jsou umístěny bannery či kontextová reklama. To, že se prodávat na FB dá, dokázala případovou studií o cestovním pojištění. Jeho prodej na Facebooku byl podněcován aplikací schopnou generovat 25 % slevu na cestovní pojištění. Konverzní poměr kampaně byl ve výsledku levnější než u Google Ads, které jsou zpravidla řádově levnější oproti reklamě na Facebooku. Z obecně aplikovatelných rad pro obchodníky bylo řečeno, že na FB táhnou především slevy, levné zboží, oblečení a zážitky. 70 % úspěšnosti reklamy pak tvoří atraktivní obrázek, který je důležitější než samotná copy. Prezentace je také k dispozici na SlideShare.

Ondřej Jireš, konzultant sociálních médií společnosti Dobrý web, měl poté prezentaci o nakupování fanoušků firemních FB stránek po desítkách tisíc - nešvaru, který v poslední době zprostředkovává více agentur. Její název v sobě nesla slova „obchod s hloupostí“ - především proto, že lhostejní fanoušci, kteří se dostali na stránku nerozvážným kliknutím na „náborovou aplikaci“, mají pro komunikaci společnosti spíše negativní dopad. Na více informací se můžete těšit v rozhovoru s panem Jirešem v pondělí 30.1.

Sdílejte tento článek:

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.